Výsledky vyhledávání

Zranitelným domácnostem by měl pomoci tzv. sociální tarif a dlouhodobá podpora úspor v budovách. Podle prvních výsledků nové analýzy Centra ekonomiky regulovaných odvětví Vysoké školy ekonomické v Praze (CERO VŠE) se nějaký aspekt energetické chudoby může týkat až 30 % domácností v Česku. Buď platby za energie představují nepoměrně vysokou část oproti příjmům těchto domácností, nebo mívají nesplacené závazky u energetických firem či si nemohou dovolit svůj dům či byt dostatečně vytápět. Pomoci by jim mohl sociální tarif nebo příspěvek na energie a intenzivnější podpora úsporných renovací bytových i rodinných domů. To vše by mělo koordinovat jedno centrum, které by v rámci státní správy zastřešovalo všechny dotčené instituce i samosprávu. „Počet lidí v energetické chudobě se za poslední rok a půl zvýšil až o 5 procentních bodů a tím nás vrátil na úroveň roku 2011. Tento nárůst je znepokojující a stát by měl reagovat vytvořením dlouhodobě fungujícího a udržitelného systému řešení. Navrhujeme proto zainteresovaným resortům, aby se zaměřily na přípravu efektivního nástroje, který by cíleně, a přitom jednoduše pomáhal v krátkodobém horizontu energeticky chudým domácnostem s úhradou nákladů na nezbytné množství energie a doplňoval tak příspěvek na bydlení. Z dlouhodobého hlediska pak pomůže zejména výraznější podpora kvalitních renovací bytových a rodinných domů, která by přispěla ke snížení energetické náročnosti domácností v ČR na úroveň vyspělých zemí OECD,“ uvedla jedna ze spoluautorek studie Lucie Burešová z Vysoké školy ekonomické v Praze. Centrum pro energetickou chudobu Jako hlavní předpoklad úspěšného řešení problematiky energetické chudoby a zranitelného zákazníka v energetice tým CERO VŠE navrhuje vznik jednoho zastřešujícího a odpovědného centra. Koordinovalo by činnosti jednotlivých zainteresovaných resortů státní správy – ministerstev (zejména MPO, MPSV, MMR, MŽP a MF), Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu. Každý z těchto aktérů disponuje daty nebo částí agendy, které se energetické chudoby týkají a které je potřeba vzájemně propojovat a koordinovat. „Stát disponuje daty, která k řešení energetické chudoby potřebuje. Problémem ale je, že data nejsou propojována s cílem vytváření relevantních informací. Sociální politika, která je díky využití dat a informací správně zacílená, se přitom státu a tím i nám všem jednoznačně vyplatí. Proto navrhujeme vznik centra pro energetickou chudobu v rámci státní správy, které by všechny potřebné informace shromažďovalo a analyzovalo, navrhovalo cílená a ekonomicky výhodná řešení a dokázalo také zpětně vyhodnocovat účinnost zavedených opatření,“ doplnila Lucie Burešová. Krátkodobá řešení Krátkodobým řešením energetické chudoby by měla být podpora ve formě sociálního tarifu nebo příspěvku na energie doplňujícího aktuálně využívaný příspěvek na bydlení. Na rozdíl od plošné vládní pomoci v podobě úsporného tarifu použitého v roce 2022 nebo cenových stropů by sociální tarif, případně příspěvek na energie, měl pomáhat těm skutečně potřebným a být nastaven tak, aby motivoval k úsporám energií. V případě využití formy příspěvku na energie by bylo užitečné zavést možnost přímého převodu poskytovateli energie bez součinnosti příjemce. Tím by se zamezilo dalšímu navyšování nedoplatků u energetických společností. Posílit by se mělo také bezplatné poradenství v regionech navázané, jako je tomu nyní, na místní akční skupiny a úřady práce. Návrh podoby a fungování krátkodobých řešení energetické chudoby nyní tým CERO VŠE rozpracovává a představí je začátkem léta. Dlouhodobá opatření Situaci pak mohou trvale zlepšovat pouze kvalitní energeticky úsporné renovace bytových a rodinných domů, které umožní snížení spotřeby energie o 60 až 85 procent. Nájemníci patří k nejohroženějším skupinám a mají přitom často omezené možnosti, jak renovaci bytového domu zajistit. Pomoci by mohly dotace a garance za úvěry pro poskytovatele bydlení zacílené přímo na energeticky chudé domácnosti. Pro rodinné domy pomůže rozšíření bezplatného energetického poradenství, předprojektové a projektové přípravy bez závazku investice a nabídka nízkoúročených úvěrů, které umožní majitelům zateplení a další opatření předfinancovat. Dotacemi by stát měl podporovat hlavně kvalitní komplexní renovace. „Počet zateplených bytových i rodinných domů roste a tím i ochrana jejich obyvatel proti výkyvům cen na trhu s energiemi. Teď musíme udělat vše proto, aby z úsporného bydlení mohlo těžit co nejvíce domácností. Podobný jednorázový příspěvek na renovaci, jakou mohou získat nízkopříjmové skupiny vlastníků rodinných domů v rámci programu Nová zelená úsporám Light, by například měly mít možnost získat i vlastníci bytů,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21, která na zadání analýzy spolupracovala. Vzdělávání a poradenství Politiky a opatření pro řešení energetické chudoby se neobejdou bez vzdělávání a rozvíjení energetické i finanční gramotnosti. V rámci poradenství by měly ohrožené domácnosti mít možnost zjistit způsoby, jak snížit spotřebu energií úpravou svého chování, jak předcházet nedoplatkům a jak investovat do energetických úspor. O studii Studie, kterou v současné době CERO VŠE zpracovává, navazuje na projekt Zranitelný zákazník a energetická chudoba v programu THÉTA TAČR. Aktuální studie by měla poskytnout návrhy cílených, efektivních a udržitelných řešení energetické chudoby v ČR pro podmínky transformující se energetiky. Východiskem řešení jsou pro CERO VŠE data a informace, které jsou ve formě parametrů využívány pro zacílení opatření na definované skupiny energeticky chudých domácností a také pro následné hodnocení efektivity těchto opatření. Kromě Lucie Burešové na studii za CERO VŠE spolupracují Vladimír Kubeček a Karel Šafr. K dispozici je studie zde.

Nemáte zatepleno a chcete na střechu fotovoltaickou elektrárnu? Nemusí se vám to finančně vůbec vyplatit. Existuje řada důvodů, proč investice do solárních panelů již nemusí být tak výhodná jako dříve. Jedním z hlavních faktorů je pokles cen elektřiny, což znamená, že návratnost investice není již tak rychlá, jako třeba před rokem. Dříve se při pořízení solární elektrárny střechu rodinného domu počítalo s tehdy vysokou cenou elektřiny. Investice se tak alespoň na papíře jevila jako relativně rychle návratná. S poklesem cen energií se ale situace mění a jako výhodnější může být investice do jiného energetického opatření, například do zateplení, které dlouhodobě ušetří až 25 % výdajů za energie. Přeloženo do jazyka financí to znamená mít každoročně v peněžence o desítky tisíc korun více. Dalším důležitým aspektem, proč se nemusí fotovoltaika tolik vyplácet, jsou dotace. V minulosti byly solární systémy podporovány vysokými dotacemi, což podstatně zkracovalo dobu návratnosti. Avšak s postupným snižováním těchto dotací se návratnost prodlužuje. Navíc je třeba počítat s postupně zhoršujícím se technickým stavem fotovoltaických panelů, což se odráží ve vyšších nákladech na údržbu a opravy. Dále je třeba zvážit i další faktory jako jsou orientace domu, stínění a přítomnost překážek, které mohou ovlivnit výkon fotovoltaického systému. Více informací o tom, jaké další faktory je třeba před pořízením fotovoltaické elektrárny získat se dozvíte zde.

Česká domácnost spotřebuje průměrně 70 % energie na vytápění. 16 % spolkne ohřev vody, zbytek připadne na osvětlení a jiné spotřebiče, jak vyplývá z šetření Energo Českého statistického úřadu. Největší potenciál úspor energie je tak v kvalitní obálce budovy, díky které se sníží tepelné ztráty. Napořád a bez pravidelného servisu. Návratnost investice do zateplení se navíc kvůli energetické krizi výrazně zkrátila, a to i navzdory rostoucím cenám stavebních materiálů a práce. Nemá smysl instalovat čerpadlo, když bytový nebo rodinný dům není zateplený. Fotovoltaika pomůže zkrotit účty za elektřinu. Střecha pod ní by ale měla být také zateplená a v dobré kondici, aby vše fungovalo dlouhou dobu. Na zateplení navíc můžete získat významné dotace, některé dokonce ještě před realizací zateplení. Kolik lze získat z dotace Nové zelené úsporám Light vidíte na obrázku níže. Více si můžete přečíst v článku na Novinky.cz.

Tři čtvrtiny rodinných domů v Česku dosud neprošly komplexní renovací. Domácnosti mohou díky zateplení výrazně ušetřit. Kompletní renovací lze dosáhnout až 90 % úspory energie na vytápění a ochránit se tak do budoucna před rostoucími cenami energií. “Výměna oken může znamenat 15% úsporu energie, zateplení střechy může být 20-25 %, zateplení fasády je individuální, ale může být klidně 40 % úspor. Pokud je dům zrenovován kompletně, tak můžeme v ideálním případě hovořit třeba až o 90% úspoře energie na vytápění,” říká Marcela Kubů, architektka a výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace v nejnovějším díle podcastu Pod Proudem. Na zateplení rodinných i bytových domů lze žádat dotace z programu Nová zelená úsporám. Příjmově slabé domácnosti mohou žádat o zvýhodněnou a lépe dostupnou dotaci Nová zelená úsporám Light. “Je důležité si uvědomit, že když renovuji dům a zejména bytový dům, tak mám obrovské náklady renovace jako takové – náklady na lešení, stavební hmoty, pracovníky. Šetřit na izolaci vůbec nedává smysl, protože ta je jen okolo 20 % z celkového rozpočtu. A trošku ušetřit na izolaci, ale snížit tím „výkon“ celého zateplení je opravdu nesmysl. Celé zateplení přeci dělám hlavně kvůli izolaci a tu dává smysl udělat co nejlépe. A materiály to umožňují, dnes jsme nejméně na 15 a běžně na 20 centimetrech tloušťky,” říká v tomto díle podcastu Pod Proudem Ondřej Šrámek ze společnosti Knauf Insulation a prezident Asociace výrobců minerální izolace. Jak správně zateplovat bytové i rodinné domy? Jaké typy izolace se hodí na jednotlivé projekty a jaké jsou výhody minerální izolace? Jaké jsou a budou trendy v oblasti zateplování a zvyšování energetické účinnosti budov? Nejen o tom debatují v podcastu Pod Proudem Marcela Kubů, architektka a výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace a Ondřej Šrámek ze společnosti Knauf Insulation a prezident Asociace výrobců minerální izolace s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou. Podcast je dostupný na: Spotify / Google / Apple

Jak mohou města a obce využít příležitost k úsporám energie nebo k instalaci obnovitelných zdrojů ke zkrocení provozních výdajů? Témata konference se budou věnovat různým možnostem, jak mohou města a obce posílit svojí energetickou bezpečnost a nezávislost na fosilních zdrojích. AVMI se do konference zapojí s příspěvkem o výhodách komplexních renovací veřejných budov a s příklady dobré praxe. Celý program a registrace na konferenci je možná zde.

Jak na zateplení domu s dotací Nová zelená úsporám Light? To v současné době řeší mnoho majitelů rodinných domů, kteří se s otázkou obrací i na poradce z Místních akčních skupin. Právě pro ně jsme na míru ušili školení o zateplování, aby mohli žadatelům o dotaci pomoci s výběrem správného řešení, materiálů a skladeb. Ukázali jsme největší nešvary, které při realizaci zateplení fasády, střechy, nebo podlahy půdy vznikají. Představili jsme možnosti oblíbené foukané minerální izolace a jaké jsou zásadní rozdíly mezi foukanou a stříkanou PUR izolací. Prezentaci si mohou prohlédnut všichni, kteří se na zateplení teprve chystají a nechtějí udělat chybu.

Evropský parlament tento týden schválil revizi směrnice o energetické náročnosti budov. Je to dobrá zpráva pro české stavebnictví i české domácnosti. Některé části směrnice sice vzbudily ihned kontroverzi, ale diskuse o konkrétní podobě by neměla zastínit její zásadní benefity. Bohužel, zatím se revize směrnice využívá spíše k hysterickému strašení lidí ze stran některých politiků, než jako dobrý základ pro celospolečenskou diskuzi, jak lidem snížit náklady na energie. Příkladem takového strašení je lidem říkat, že zateplení domku z 80. let je vyjde na statisíce a přitom neříct, že tyto statisíce se lidem vrátí se stávajícími dotacemi do 5 let, bez dotací do 10 let. Další desítky let budou takové domácnosti platit až třikrát méně za energie než doposud. Je rozdíl, jestli ročně protopí domácnost 120 tisíc nebo jen 36 tisíc po jejím zateplení (viz příklad níže). REÁLNÝ PŘÍKLAD: Čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2 spotřebuje 40 MWh plynu ročně. Při průměrné současné fixované ceně plynu 3000 Kč za 1 MWh zaplatí měsíčně 10 000 Kč, ročně 120 000 Kč. V případě elektřiny (či nové fixace plynu) to je i více než 5000 Kč za 1 MWh, tedy měsíčně 16 666 Kč, ročně 200 000 Kč. Pozor, nové ceny elektřiny se vyšplhaly dokonce na 10 000 Kč za 1 MWh. Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba domácnosti na 12 MWh a měsíční platby spadnou na cca 3000 Kč (při ceně energie 3000 Kč za 1 MWh) či 5000 Kč (5000 Kč/1 MWh) . Rodina tak uspoří 84 000 Kč, respektive 140 000 Kč ročně. Rozpočet na provedení zateplení činí 522 000 Kč bez dotace. Návratnost investice je tak v závislosti na ceně energií kratší než 6,5 roku. S 30% vládní dotací dokonce ještě o dva roky kratší. Pokud chce domácnost ušetřit, vyplatí se i dílčí investice, například do zateplení střechy. Realizace stojí obvykle od 50 do 80 tisíc Kč, a tepelné ztráty přitom sníží o 20 %. Investice se obvykle vrátí do pěti let. Další úsporná opatření lze provést později. Smysluplnou reakcí by tedy mělo být, jak lidi k zateplení motivovat, například pomocí bezúročných půjček ve spojení s dotací, a nikoli okamžitě smést revizi směrnice ze stolu se slovy „pryč s bruselským diktátem“. Na pozadí tohoto návrhu je totiž snaha o zdvojnásobení tempa důkladných renovací budov. Ačkoliv se může zdát, že tato direktiva je příliš direktivní, jedná se o vyvážený kompromisní návrh, který připravili poslanci Evropského parlamentu napříč politickým spektrem. Podoba směrnice se může ještě změnit během trialogů. Zejména ji může ovlivnit Evropská Rada, ve které by měly členské státy stvrdit svůj závazek ke snižování energetické náročnosti budov, jakožto řešení evropské energetické krize. Čeští europoslanci patří spíše k odpůrcům směrnice: pro návrh hlasovali pouze 4 z nich (15 bylo proti, 2 se zdrželi). Povinné zateplování budov vzbuzuje zbytečně přehnané emoce Zřejmě mediálně nejpopulárnější částí směrnice se u nás stalo „povinné zateplování budov“. O co ale skutečně jde? Návrh směrnice říká, že by mělo dojít k harmonizaci tříd energetické náročnosti budov (podobně jako u elektrických spotřebičů), přičemž každý stát vymezí 15 % z fondu budov do nejnáročnější energetické třídy G. Ostatní třídy A až F budou rovnoměrně rozděleny do pásem. Nejpozději do roku 2030 budou muset všechny rezidenční budovy v Evropě dosáhnout alespoň třídy E a do roku 2033 alespoň třídy D. Státní aparát má jít příkladem. Budovy vlastněné a pronajímané veřejnými orgány by to měly zvládnou ještě o tři roky dříve. Výjimky budou samozřejmě možné. Kostely rozhodně zateplovat nebudeme. Implementace směrnice do národní legislativy bude na nás. Moment, ke kterému se bude povinnost renovace vztahovat, bude prodej nemovitosti, její pronájem nebo velká rekonstrukce. To je velmi diskutabilní část směrnice. V případě pronájmu jde o pozitivní návrh, který by měl zlepšit standardy nájemního bydlení. U prodeje nemovitosti nicméně lze chápat obavy veřejnosti z toho, jak taková směrnice nakonec bude vypadat. Jako asociace podporujeme pozitivní motivaci namísto vynucování prostřednictvím zákonných povinností. Věříme ale, že i provedení směrnice lze udělat tak, aby byla motivační a zamezila výstavbě nekvalitního a energeticky náročného bydlení. Směrnice pak může v důsledku ochránit i nejzranitelnější skupinu obyvatel, která bydlí v pronajatých nehospodárných domech a bytech. Majitelé takových nemovitostí by například nemohli nájem zvyšovat. Na stranu druhou, pokud chce někdo žít v nehospodárné, tedy v nezateplené nemovitosti a vlastnit ji, prosím, ale neměl by očekávat dotované energie nebo jiné příspěvky na bydlení. Kde na investice vzít? Evropská unie se svým rozhodnutím zavazuje k masivním investicím do akcelerace renovací. Klíčovou roli v dofinancování budou hrát banky včetně těch specializovaných, jako jsou stavební spořitelny, hypoteční banky či záruční a rozvojové banky. Úvěrové a finanční instituce mohou díky svým službám a znalostem trhu řádně posoudit rizika a nabízet spotřebitelům skutečně zvýhodněné zelené produkty. A také stimulovat investory a domácnosti k renovacím budov. I pro ně je revize EPBD ukazatel, kam bude Evropa ve střednědobém horizontu investovat, a kam mají nasměrovat svoje portfolio produktů. Tuzemské stavebnictví to zvládne Postoj Evropského parlamentu k revizi EPBD přináší stabilitu i do našeho odvětví. Je to jasná zpráva o tom, že renovace budov jsou prioritou při hledání energetických úspor a zajištění kvalitního a bezpečného života v Evropě nezávislé na fosilních palivech z Ruska. AUTORKA: Ing. arch. Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace

AVMI od roku 2023 rozšíří řady členů Svazu moderní energetiky (SME) a Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR). AVMI a Svaz moderní energetiky se společně zaměří na posílení informačního povědomí o tématu kvalitních renovací budov či doporučení pro aktualizaci podpůrných programů, jakým je například úspěšná Nová zelená úsporám. Společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR se budeme soustředit na transpozici evropské legislativy do českých předpisů, která může pomoci českým domácnostem k trvalým úsporám energie a kvalitnímu bydlení.

Jakou izolaci zvolit, aby dům nepřestal dýchat? Má smysl zateplit, když mám tlusté stěny? Musím za každých okolností použít na fasádu 20 cm izolace? To je výčet častých otázek zájemců o dotaci z Nové zelené úsporám Light. Zjistěte, jaké jsou nejčastější mýty o zateplování domů a jaké kladou lidé dotazy stran dotace Nová zelená úsporám Light. Informace získáte zde.

Jsou výrobci tepelných izolací připravení na výzvy, které s sebou přinese Zelená dohoda? Zrychlené tempo renovací a potřeba snižovat energetickou náročnost budov zvyšuje poptávku po tepelných izolacích. Budou kapacity výrobců dostatečné a budou stavební materiály dostupné? O tom bude v panelu diskutovat Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Panelová debata se koná 20. února od 14:00 do 16:00 v Café Louvre. Akci pořádá Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost. Panelová debata o možnostech rozvoje bezuhlíkových řešení, která mohou vyřešit bezpečností i klimatické hrozby Česka současně: zateplené domy osazené solárními panely či tepelnými čerpadly ruský plyn (a vlastně ani uhlí) nepotřebují. Rok 2022 byl rekordní v investicích do obnovitelných zdrojů v Evropě a přinesl i očekávaný restart rozvoje solární energetiky v Česku. Co může vláda udělat proto, abychom se skokově posunuli v celé bezuhlíkové ekonomice? Panel 1: Reakce Česka na energetickou krizi Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, ministr práce a sociálních věcí Kamil Čermák, generální ředitel, ČEZ ESCO Jakub Lelek, ředitel pro veřejné otázky, IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko Martin Sedlák, programový ředitel, Svaz moderní energetiky Panel 2: Klima a Česko Petr Hladík, náměstek ministra životního prostředí Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Michaela Valentová, výzkumnice, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická Martin Philipp, analytik, STEM, z.ú. – Ústav empirických výzkumů Petr Holub, zakladatel a ředitel společnosti Budovy21 Moderace: Marie Bastlová, Seznam Zprávy. Registrace: https://forms.gle/1Jp6aPd89E8hvw6R9 Partnerem akce jsou Budovy21. Akci je možné sledovat i online: https://www.youtube.com/embed/1mNt6g5DC-w

Hledáme nového kolegu na pozici technického manažera, který nám pomůže s tématy jako je energetická náročnost budov, požární bezpečnost, akustická pohoda nebo cirkulární ekonomika. Hledáme samostatného „univerzálního vojáka“, který bude ovládat některá z témat blízké minerální izolaci a postupem času si rozšíří znalosti o další oblasti. Technické vzdělání či zkušenosti jsou proto potřeba. Proč jít k nám Zateplování budov a jejich renovace patří mezi stabilní odvětví stavebnictví a minerální izolace jsou jeho nedílnou součástí. Jejich uplatnění je široké, proto se neustále objevují nová témata a výzvy. Nečekejte tedy stereotypní práci. Co budete dělat · Sledovat legislativu týkající se energetických úspor a minerální izolace obecně (evropské směrnice, technické normy, vyhlášky a zákony). · Aktivně hledat příležitosti pro uplatnění MW např. při změně norem, vyhlášek a zákonů. · Účastnit se za AVMI jednání technických komisí a pracovních skupin. · Připravovat odborné texty (články na web, poradna AVMI). · Účastnit se odborných akcí – seminářů a konferencí. · Vytvářet síť odborných kontaktů. · Časem i řídit vlastní projekty a zapojovat se za AVMI do větších mezinárodních projektů. Jak si představujeme naší spolupráci · Spolupráce bude na částečný úvazek (cca 40 až 60 hodin měsíčně) s možností postupného navýšení. · Zapojíte se do současného týmu, který tvoří výkonná ředitelka AVMI, PR koordinátor a několik externích konzultantů. V případě zájmu nám prosím zašlete strukturovaný životopis a případně krátký motivační dopis na adresu marcela.kubu@avmi.cz.

Podle analýzy Asociace výrobců minerálních izolací tuzemská spotřeba posledních deset let výrazně klesá a to zejména v segmentu domácností. Hlavní příčinou poklesu spotřeby plynu je masivní zateplování obytných budov. Podpora energeticky úsporných opatření tak jednoznačně pomáhá snižovat závislost na importovaném plynu a napomáhá vetší energetické nezávislosti ČR. Ze statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že během posledního desetiletí výrazně poklesla spotřeba plynu v domácnostech a to 22 PJ (petajouly), což představuje enormních 22 % (viz obrázek). Oproti tomu v průmyslu poklesla spotřeba plynu jen 7,6 % (8 PJ). Z celkového snížení konečné spotřeby plynu ve výši 39 PJ domácnosti představovaly 22 PJ, což představuje skoro dvě třetiny z celkových energetických úspor. Navíc se tak dělo v době, kdy se masivně podporoval přechod z uhlí na plyn. Jak je to možné? „Odpovědí je významný pozitivní vliv zateplení budov, které s tím souběžně probíhalo. Je to jasný důkaz toho, že podpora energetických úsporných opatření se odráží ve snižování spotřeby energií,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Podpora snižování spotřeby energií v duchu teze, že nejlevnější energie je ta, kterou lidé nepotřebují, tak dává smysl i do budoucna. Jednoznačně pozitivním krokem je proto i probíhající dotační akce Nová zelená úsporám Light v rámci které důchodci a domácnosti s nižšími příjmy mohou získat až 150 tisíc na stavební úpravy vedoucí k tepelným úsporám. Vývoj spotřeby plynu v ČR v různých sektorech v období 2020 a 2010 (zdroj: MPO)