Nepravdy o minerální izolaci
Když už nemáš relevantní argumenty, tak si nějaké vymysli. Tak nějak se dají nazvat manipulativní inzeráty některých prodejců izolačních materiálů, které se poslední dobou objevují na internetu formou placené inzerce. Snaží se přimět potenciální zákazníky ke koupi polystyrenové izolace (EPS), stříkaných PUR pěn nebo reflexních fólií či nástřiků za použití zkreslených či vyloženě lživých argumentů.
Při výběru izolace je třeba vybírat na základě ověřitelných faktů a parametrů doložených zkouškami či certifikáty, nikoli pocitů. Vyhněte se prodejcům, kteří tvrdí, že pouze jejich izolační materiál je ten ideální, přičemž konkurenční varianty jsou špatné či technologicky zastaralé. Tak snadno nelze izolační materiály hodnotit.
Jaké vlastnosti lze srovnávat
-
Izolační vlastnosti (součinitel tepelné vodivosti): obecně platí, že čím nižší lambda (součinitel tepelné vodivost), tím lepší izolant. Rozdíly mezi současnými izolacemi jsou ale tak malé (pohybují se v řádu tisícin, obvykle od 0,032 do 0,040 W/m·K), že při výběru izolace zvažte spíše její jiné výhody, resp. její další přidanou hodnotu.
-
Nehořlavost (třída reakce na oheň): pro stavební konstrukce je vhodné volit třídu A, tedy nehořlavé výrobky, které nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Hořlavé materiály jsou navíc nevhodné pro zateplení výškových budov, pokud se aplikují, je třeba vyhotovovat takzvané protipožární pásy z minerální izolace, ale i to jen do určité maximální výšky.
-
Zvukovou neprůzvučnost: výhodnější je vybírat materiály, které mají dobré akustické vlastnosti z hlediska zvukové pohltivosti (zabraňují průniku hluku zvenčí). Výsledky testů ukázaly, že například zvuková neprůzvučnost sádrokartonových příček s minerální izolací byla minimálně o 4 decibely lepší než u příček z keramických tvárnic nebo tvárnic z lehčeného betonu. Podobných pozitivních výsledků dosahuje minerální izolace aplikovaná na fasádě.
-
Odolnost proti dřevokazným škůdcům, hlodavcům a hmyzu: řada izolačních materiálů zejména po navlhnutí ztrácí své vlastnosti a může dojít k šíření plísní či škůdců. Týká se zejména izolantů z organických materiálů, například z celulózy, do kterých se musí přidávat zpomalovače hoření a další chemické odpuzovače.
-
Nízký difuzní odpor: lidově řečeno snadná propustnost pro vodní páru. V kombinaci s propustnými omítkami či větranými fasádami může budova „dýchat“ a zabraňovat tvorbě plísní.
-
Náročnost instalace: snadná opracovatelnost (výrobky lze řezat, vrtat, atd.) to jsou vlastnosti, které ocení realizační firma, nikoli kupující, ale tyto vlastnosti mohou mít vliv na cenu realizace.
-
Cena: zásadně se porovnává celková cena, tedy cena materiálu a instalace. Obecně platí, že cena práce je natolik vysoká, že se nevyplatí šetřit na kvalitě a tloušťce zateplovacího materiálu.
Vybírejte mezi materiály třídy A, tedy nehořlavé, které nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře.
Podle čeho si vybrat izolaci
-
Prioritou by měla být její dlouhodobá funkčnost (neměnnost tepelněizolačních parametrů v čase), její nehořlavost, zvukově izolační schopnost a odolnost proti škůdcům či plísním. Kupující by si měl dobře zvážit riziko šíření požáru a kouře v případě hořlavých materiálů. Jak se může požár rychle šířit ukázal experiment hasičů na zateplení PUR pěnou či požáry londýnské Grenfell Tower a bytového komplexu ve Vratislavi.
-
Nepřeceňujte sekundární vlastnosti izolantu: někteří prodejci zdůrazňují snadnější aplikaci a nízkou hmotnost materiálu. Ty přitom patří mezi vlastnosti, které ocení hlavně realizační firma, nikoli majitel nemovitosti. Rychlost aplikace se nepromítá do užitné hodnoty zateplení, může ale nemusí se promítnout do nižší ceny realizace. Zateplení budovy se dělá na několik desetiletí, jestli její aplikace zabere o den nebo dva navíc, nehraje roli. Navíc, nízká hmotnost nemusí být výhoda ani při realizaci zateplení, protože silnější vítr může lehké polystyrenové panely rozfoukat po okolí.
-
Zvukově izolační vlastnosti by měli zvážit zejména majitelé nemovitostí v hlučných lokalitách. Zateplení minerální izolací v kombinaci s kvalitními okny zásadně snižuje průnik hluku do objektu. Zvukově izolační příčky s minerální izolací lze úspěšně použít i pro odstranění hluku v interiéru. Akustický komfort se může zlepšit až od 2 dB, pokud se na zateplení použije minerální izolace o tloušťce 200 mm.
-
Zvláště při rekonstrukcích starších budov, kdy jsou často vnější zdi vlhké, může být i velmi důležitým faktorem prodyšnost (nízký difuzní odpor) použitého izolantu.
Správně provedená izolace z minerální vlny bude sloužit desítky let a její vlastnosti se nezhorší.
Co je lež a co je skutečnost?
Na internetu nebo v tisku se objevují placené inzeráty, které manipulativním a mnohdy lživým způsobem srovnávají minerální izolaci s ostatními izolanty, zejména PUR pěnami, polystyrenem (EPS) či celulózou. Tyto inzeráty mnohdy neobsahují ani informace o objednateli. Podívali jsme se na nejčastěji zavádějící či dokonce lživá tvrzení:
LEŽ: Minerální vata není na rozdíl od jiných izolačních materiálů stálá: časem stárne a zhoršují se její vlastnosti.
REALITA: Minerální izolace je s nadsázkou vata vyrobená ze směsi skla a kamene, tedy materiálů, které vydrží v nezměněné podobě stovky až miliony let. Naše asociace se může podělit o výsledky dvou ověřitelných a seriózně vypracovaných studií (EURIMA, NAIMA), které zkoumaly minerální vatu po více než 20 letech aplikace na stavbě.
Ze studií a praxe jasně vyplývá, že minerální izolace je naopak velmi kvalitní materiál, který při správné aplikaci vydrží desítky let. Zubu času obvykle podlehnou jiné stavební materiály, nikoli minerální izolace.
Nekalá konkurence se ve svých argumentech zaštiťuje údajnými testy zrychlené simulace stárnutí v laboratoři, aniž by doložila, o jaké studie se jedná a kdo je realizoval. Takový argument je tedy pouhou spekulací nebo jen účelovou lží.
Ze studií a praxe jasně vyplývá, že minerální izolace je naopak velmi kvalitní materiál, který při správné aplikaci vydrží desítky let. Je totiž vyrobená ze směsi skla a kamene, tedy materiálů, které vydrží v nezměněné podobě stovky až miliony let.
POLOPRAVDA: Pokud je minerální izolace navlhlá, ztrácí tepelněizolační schopnosti.
REALITA: Faktické měření jasně prokazují, že v suchém ideálním stavu mají oba nejčastěji využívané materiály, tedy EPS i minerální izolace, srovnatelný součinitel tepelné vodivosti. Laicky řečeno, izolují stejně. Při extrémních podmínkách, které se záměrně nastavují v laboratořích, nemusí fungovat žádný materiál.
V laboratoři se nastavují extrémní podmínky a lze tak změřit izolační schopnost materiálů při hmotnostní vlhkosti 0,4 % i vyšší, což v podstatě pro fasádu představuje havarijní stav. Měření prokázala, že i při takovém extrému se mohou tepelněizolační schopnosti minerální izolace jen mírně zhoršit, ale není to o více jak 15 % oproti deklarovaným hodnotám. Deklarované hodnoty jsou totiž nastavené velmi přísně a to vždy s velkou rezervou. Při této vlhkosti by dlouhodobě na fasádě neobstál žádný materiál.
V minerálních izolacích na fasádě lze výjimečně naměřit hmotnostní vlhkost 0,25 %. Jedná se ale o výjimečný stav, který nastane během několika dnů v roce. U běžné fasády s minerální izolací se uvažuje s hmotnostní vlhkostí 0,05 %. Pro představu, je to cca 0,01 l na m² 200 mm tlusté izolace. V celoroční bilanci je tato vlhkost ještě nižší, protože materiál přirozeně vysychá.
Při zvýšené vlhkosti lze očekávat větší problémy u neprodyšných materiálů jako je např. EPS. Minerální izolace je prodyšná, hovorově se říká, že „dýchá“ a umožňuje odpařování vlhkosti skrze konstrukci.
U rekonstrukcí, kde lze očekávat zvýšenou vlhkost zdiva, se vyplatí izolovat prodyšným materiálem. Neprodyšný materiál jako je např. EPS může způsobit velké komplikace.
POLOPRAVDA: Minerální vata je dražší, těžší a hůře se s ní pracuje.
REALITA: Prodejci EPS tvrdí, že pěnový polystyren je až dvakrát levnější izolační materiál než minerální vlna. Toto tvrzení je momentálně u fasádních izolací pravdivé. Nicméně u zateplení je nutné porovnávat cenu za kompletní systém: tedy za omítku, kotvy, lepidla, síťoviny a práce. Pak už tak výrazný cenový rozdíl mezi materiály není.
V případě minerální vlny si zákazník za vyšší cenu kupuje spolehlivý a prověřený materiál, který je 100 % nehořlavý a vydrží tak po mnoho desetiletí. Proto se také využívá pro tepelnou izolaci výškových budov, aby nedošlo k tragickým požárům jako v případě londýnské Grenfell Tower.
U vyšších budov přibližně do 8 pater je navíc třeba při výběru polystyrenu (EPS) na stavbu aplikovat takzvané protipožární pruhy, které jsou z nehořlavé minerální izolace. To navyšuje cenu práce kvůli pracnosti způsobenou střídáním materiálů (EPS a minerální vata). Často je proto výhodnější používat jednotný systém, tedy minerální vatu. Ta je povinná u všech výškových budov. Při kombinaci materiálů se navíc zvyšuje riziko vzniku vad při realizaci.
Výrobci EPS navíc sami tvrdí, že při zateplení výškových budov polystyrenem je rozdíl v celkové ceně pouhých 12 %! To je hodně málo na to, aby se dala obhájit aplikace levného a hořlavého EPS před kvalitní MW.
U zateplení je nutné porovnávat cenu za kompletní systém: tedy za omítku, kotvy, lepidla, síťoviny a práce. Pak už tak výrazný cenový rozdíl mezi různými izolačními materiály není. V ceně je třeba zohlednit i užitné vlastnosti.
LEŽ A POLOPRAVDA: Minerální izolace má mnohonásobně nižší pevnost v tahu i ve smyku, hrozí vznik trhlin a kolaps
REALITA: Jakákoli fasáda, tedy i ta z EPS, může zkolabovat z mnoha důvodů. Nejčastěji je na vině chyba při realizaci, například špatné kotvení či lepení. Smyková napětí přenáší systém zateplení jako celek, proto musí být řádně nalepen a přikotven, a musí splňovat požadavky norem, které logicky také všechny certifikované systémy splňují.
Pokud se tak nestane, není chybou izolantu, že se mohou na fasádách objevit kosmetické vady (praskliny). Větší tloušťky izolací (jak polystyren, tak minerální izolace) nad 200 mm vyžadují speciální přístup v navrhování i realizaci.
Naprosto zavádějící jsou argumenty varující před poškozením minerální izolace ve větrných oblastech. Na území České republiky minerální izolace obstojí i během vichřice při běžném způsobu aplikace a kotvení. Závisí na typu (vlastnostech), počtu a rozmístění kotev, což by každý návrh měl obsahovat.
Existují i výpočetní programy, které stanovují způsob přikotvení systému. Obecně platí, že čím vyšší je budova a čím je exponovanější její poloha, tím větší je nutný počet hmoždinek. To platí jak pro minerální izolaci, tak EPS. Výškových budov v exponovaných horských oblastech je ale jen nepatrné množství – na vrcholcích hor se běžně nestaví.
VIDEO: Naprosto zavádějící jsou argumenty varující před poškozením minerální izolace ve větrných oblastech. Pokud je kotvení dobře provedeno, vydrží izolace fasády i extrémní podmínky. Minerální izolace se například rutinně používají pro zateplení dřevostaveb v horských oblastech.