Nepravdy o minerální izolaci
Když už nemáš relevantní argumenty, tak si nějaké vymysli. Tak nějak se dají nazvat manipulativní inzeráty některých prodejců izolačních materiálů, které se poslední dobou objevují na internetu formou placené inzerce. Snaží se přimět potenciální zákazníky ke koupi stříkaných PUR pěn nebo reflexních fólií či nástřiků za použití zkreslených či vyloženě lživých argumentů.
Při výběru izolace je třeba vybírat na základě ověřitelných faktů a parametrů doložených zkouškami či certifikáty, nikoli pocitů. Vyhněte se prodejcům, kteří tvrdí, že pouze jejich izolační materiál je ten ideální, přičemž konkurenční varianty jsou špatné či technologicky zastaralé. Tak snadno nelze izolační materiály hodnotit.
Jaké vlastnosti lze srovnávat
-
Izolační vlastnosti (součinitel tepelné vodivosti): obecně platí, že čím nižší lambda (součinitel tepelné vodivost), tím lepší izolant. Rozdíly mezi současnými izolacemi jsou ale tak malé (pohybují se v řádu tisícin, obvykle od 0,032 do 0,040 W/m·K), že při výběru izolace zvažte spíše její jiné výhody, resp. její další přidanou hodnotu.
-
Nehořlavost (třída reakce na oheň): pro stavební konstrukce je vhodné volit třídu A, tedy nehořlavé výrobky, které nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Hořlavé materiály jsou navíc nevhodné pro zateplení výškových budov, pokud se aplikují, je třeba vyhotovovat takzvané protipožární pásy z minerální izolace, ale i to jen do určité maximální výšky.
-
Zvukovou neprůzvučnost: výhodnější je vybírat materiály, které mají dobré akustické vlastnosti z hlediska zvukové pohltivosti (zabraňují průniku hluku zvenčí). Výsledky testů ukázaly, že například zvuková neprůzvučnost sádrokartonových příček s minerální izolací byla minimálně o 4 decibely lepší než u příček z keramických tvárnic nebo tvárnic z lehčeného betonu. Podobných pozitivních výsledků dosahuje minerální izolace aplikovaná na fasádě.
-
Odolnost proti dřevokazným škůdcům, hlodavcům a hmyzu: řada izolačních materiálů zejména po navlhnutí ztrácí své vlastnosti a může dojít k šíření plísní či škůdců. Týká se zejména izolantů z organických materiálů, například z celulózy, do kterých se musí přidávat zpomalovače hoření a další chemické odpuzovače.
-
Nízký difuzní odpor: lidově řečeno snadná propustnost pro vodní páru. V kombinaci s propustnými omítkami či větranými fasádami může budova „dýchat“ a zabraňovat tvorbě plísní.
-
Náročnost instalace: snadná opracovatelnost (výrobky lze řezat, vrtat, atd.) to jsou vlastnosti, které ocení realizační firma, nikoli kupující, ale tyto vlastnosti mohou mít vliv na cenu realizace.
-
Cena: zásadně se porovnává celková cena, tedy cena materiálu a instalace. Obecně platí, že cena práce je natolik vysoká, že se nevyplatí šetřit na kvalitě a tloušťce zateplovacího materiálu.
Vybírejte mezi materiály třídy A, tedy nehořlavé, které nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře.
Podle čeho si vybrat izolaci
-
Prioritou by měla být její dlouhodobá funkčnost (neměnnost tepelněizolačních parametrů v čase), její nehořlavost, zvukově izolační schopnost a odolnost proti škůdcům či plísním. Kupující by si měl dobře zvážit riziko šíření požáru a kouře v případě hořlavých materiálů. Jak se může požár rychle šířit ukázal experiment hasičů na zateplení PUR pěnou či požáry londýnské Grenfell Tower a bytového komplexu ve Vratislavi.
-
Nepřeceňujte sekundární vlastnosti izolantu: někteří prodejci zdůrazňují snadnější aplikaci a nízkou hmotnost materiálu. Ty přitom patří mezi vlastnosti, které ocení hlavně realizační firma, nikoli majitel nemovitosti. Rychlost aplikace se nepromítá do užitné hodnoty zateplení, může ale nemusí se promítnout do nižší ceny realizace. Zateplení budovy se dělá na několik desetiletí, jestli její aplikace zabere o den nebo dva navíc, nehraje roli.
-
Zvukově izolační vlastnosti by měli zvážit zejména majitelé nemovitostí v hlučných lokalitách. Zateplení minerální izolací v kombinaci s kvalitními okny zásadně snižuje průnik hluku do objektu. Zvukově izolační příčky s minerální izolací lze úspěšně použít i pro odstranění hluku v interiéru. Akustický komfort se může zlepšit až od 2 dB, pokud se na zateplení použije minerální izolace o tloušťce 200 mm.
-
Zvláště při rekonstrukcích starších budov, kdy jsou často vnější zdi vlhké, může být i velmi důležitým faktorem prodyšnost (nízký difuzní odpor) použitého izolantu.
Správně provedená izolace z minerální vlny bude sloužit desítky let a její vlastnosti se nezhorší.
Co je lež a co je skutečnost?
Na internetu a v různých diskusích se často objevují zavádějící či dokonce nepravdivá tvrzení o minerální vatě. Mezi nejčastější mýty patří krátká životnost minerální vaty způsobená její nasákavostí a zhoršené tepelněizolační schopnosti. Čtěte dále, pokud se chcete znát fakta.
LEŽ: Minerální vata není na rozdíl od jiných izolačních materiálů stálá: časem stárne a zhoršují se její vlastnosti.
REALITA: Minerální izolace je s nadsázkou vata vyrobená ze směsi skla a kamene, tedy materiálů, které vydrží v nezměněné podobě stovky až miliony let. Naše asociace se může podělit o výsledky dvou ověřitelných a seriózně vypracovaných studií (EURIMA, NAIMA), které zkoumaly minerální vatu po více než 20 letech aplikace na stavbě.
Ze studií a praxe jasně vyplývá, že minerální izolace je naopak velmi kvalitní materiál, který při správné aplikaci vydrží desítky let. Zubu času obvykle podlehnou jiné stavební materiály, nikoli minerální izolace.
VIDEO: Mezi nejčastější mýty patří krátká životnost, vysoká nasákavost a špatné mechanické vlastnosti minerální izolace. Naprosto zavádějící jsou argumenty varující před poškozením minerální izolace ve větrných oblastech.
POLOPRAVDA: Pokud je minerální izolace navlhlá, ztrácí tepelněizolační schopnosti.
REALITA: Faktické měření jasně prokazují, že v suchém ideálním stavu mají oba nejčastěji využívané materiály, tedy EPS i minerální izolace, srovnatelný součinitel tepelné vodivosti. Laicky řečeno, izolují stejně. Při extrémních podmínkách, které se záměrně nastavují v laboratořích, nemusí fungovat žádný materiál.
V laboratoři se nastavují extrémní podmínky a lze tak změřit izolační schopnost materiálů při hmotnostní vlhkosti 0,4 % i vyšší, což v podstatě pro fasádu představuje havarijní stav. Měření prokázala, že i při takovém extrému se mohou tepelněizolační schopnosti minerální izolace jen mírně zhoršit, ale není to o více jak 15 % oproti deklarovaným hodnotám. Deklarované hodnoty jsou totiž nastavené velmi přísně a to vždy s velkou rezervou. Při této vlhkosti by dlouhodobě na fasádě neobstál žádný materiál.
V minerálních izolacích na fasádě lze výjimečně naměřit hmotnostní vlhkost 0,25 %. Jedná se ale o výjimečný stav, který nastane během několika dnů v roce. U běžné fasády s minerální izolací se uvažuje s hmotnostní vlhkostí 0,05 %. Pro představu, je to cca 0,01 l na m² 200 mm tlusté izolace. V celoroční bilanci je tato vlhkost ještě nižší, protože materiál přirozeně vysychá.
Minerální izolace je prodyšná, hovorově se říká, že „dýchá“ a umožňuje odpařování vlhkosti skrze konstrukci.
U rekonstrukcí, kde lze očekávat zvýšenou vlhkost zdiva, se vyplatí izolovat prodyšným materiálem, který má faktor difúzního odporu rovný 1. Fasádní EPS dosahuje hodnoty 20 až 40.
POLOPRAVDA: Minerální vata je dražší, těžší a hůře se s ní pracuje.
REALITA: Fasádní minerální vata je až dvakrát dražší izolační materiál než polystyren. Toto tvrzení je momentálně u fasádních izolací pravdivé. Nicméně u zateplení je nutné porovnávat cenu za kompletní systém: tedy za omítku, kotvy, lepidla, síťoviny a práce. Pak už tak výrazný cenový rozdíl mezi materiály není.
V případě minerální vlny si zákazník za vyšší cenu kupuje spolehlivý a prověřený materiál, který je 100 % nehořlavý a vydrží tak po mnoho desetiletí. Proto se také využívá pro tepelnou izolaci výškových budov i veřejných budov.
U vyšších budov přibližně do 8 pater je navíc třeba při výběru polystyrenu (EPS) na stavbu aplikovat takzvané protipožární pruhy, které jsou z nehořlavé minerální izolace. To může navýšit cenu práce kvůli nutnému střídání materiálů (EPS a minerální vata) a řešení detailů na styku materiálů. Často je proto výhodnější používat jednotný systém, tedy minerální vatu. Ta je povinná u všech výškových budov. Při kombinaci materiálů se navíc zvyšuje riziko vzniku vad při realizaci.
U zateplení je nutné porovnávat cenu za kompletní systém: tedy za omítku, kotvy, lepidla, síťoviny a práce. Pak už tak výrazný cenový rozdíl mezi různými izolačními materiály není. V ceně je třeba zohlednit i užitné vlastnosti.