Fotovoltaika a požární bezpečnost
Fotovoltaické elektrárny (FVE) dnes najdeme nejen na rekonstruovaných střechách, ale s jejich instalací se počítá i u novostaveb. Tento trend přináší významné výhody v oblasti energetické soběstačnosti, zároveň však i riziko v oblasti požární bezpečnosti: možnost vzniku a rozšíření požáru. Klíčovou bezpečnostní pojistkou je skladba střechy: zatímco nehořlavé izolační materiály, jako je minerální vata, dokážou šíření požáru účinně zpomalit, použití hořlavých materiálů může mít fatální následky. Kvůli rostoucímu počtu požárů spojených se střešní fotovoltaikou na problematiku začínají upozorňovat i pojišťovny – škody se totiž často šplhají do milionů.
Proč záleží na nehořlavé izolaci střechy
Fotovoltaická elektrárna na střeše domu sama o sobě nepředstavuje výrazné požární riziko. Nebezpečí však roste v kombinaci s nevhodnou skladbou střešního pláště, tedy vrstvy konstrukce, na kterou jsou panely instalovány. Vhodné je použít nehořlavé izolační materiály – zejména minerální vatu viz tabulka níže – které nepřispívají k šíření požáru a zvyšují celkovou požární odolnost konstrukce. Zvolený izolant může v krizové situaci rozhodnout o tom, zda se požár zastaví u jednoho panelu, nebo se rozšíří po celé střeše.
„Nehořlavá minerální izolace pod fotovoltaickými panely zásadně omezuje riziko šíření požáru, protože nevytváří další palivo pro oheň.“
Tabulka níže popisuje požární rizika různých typů skladby plochých střech určených pro instalaci fotovoltaiky:
Jaká je pravděpodobnost požáru kvůli fotovoltaice?
Riziko požáru fotovoltaické elektrárny závisí na kvalitě instalace, použitých komponentech a pravidelné údržbě. Většina technických závad vzniká v elektrických spojích a rozvaděčích.
Rozsah následků požáru však ovlivňuje především skladba střechy – klíčovým faktorem je (ne)hořlavost tepelné izolace (resp. její třída reakce na oheň). Pokud je bezprostředně pod střešní hydroizolací hořlavá tepelná izolace (bez ochranné nehořlavé vrstvy z minerální izolace), mohou být následky požáru i při odborné montáži katastrofální. Nejbezpečnější je použití výhradně nehořlavých tepelných izolací.
Doporučení pro bezpečný provoz fotovoltaiky na střechách:
-
Upřednostněte nehořlavou tepelnou izolaci střechy: minimalizujete riziko šíření požáru už na úrovni konstrukce.
-
Odborný návrh a instalace: musí realizovat kompetentní osoby se zkušenostmi s FVE.
-
Používejte pouze kvalitní a certifikované komponenty: nekvalitní součástky jsou častým zdrojem závad a přehřívání.
-
Zajistěte pravidelnou kontrolu a údržbu systému: zanedbaná údržba výrazně zvyšuje riziko poruch a požáru.
Požár ze solárních panelů? Riziko, které nelze podceňovat
Podle evropských pojišťoven a odborníků roste počet požárů spojených s fotovoltaikou, nejčastěji kvůli technickým závadám nebo špatné instalaci. Pojišťovny proto vydávají preventivní doporučení a varují před možnými výlukami z plnění, pokud střecha není na FVE připravena nebo nebyly dodrženy instalační a technické normy.
Nejčastější příčinou požárů fotovoltaických elektráren jsou technické závady v elektrických spojích, ať už jde o konektory, rozvaděče, DC vypínače či jiné části stejnosměrného (DC) obvodu. V těchto místech může vlivem špatného spojení, mechanického poškození, únavy materiálu nebo výrobní vady dojít k lokálnímu přehřátí, vzniku elektrického oblouku a následnému vzplanutí.
Rizikovým faktorem je i stárnutí fotovoltaických systémů. Ačkoli je dlouhá životnost solární elektrárny z hlediska návratnosti investice žádoucí, prodlužování provozu bez pravidelné údržby nebo výměny klíčových součástek může znamenat zvyšující se pravděpodobnost poruchy s potenciálem požáru.
Z hlediska požární bezpečnosti jsou potenciálně nejnebezpečnější střechy s hořlavými tepelnými izolacemi, tedy s izolanty třídy reakce na oheň B–F, zejména pokud jsou kombinovány s asfaltovými pásy bez dodatečné ochranné vrstvy. Tyto materiály mohou v případě požáru fungovat jako sekundární palivo a zásadně přispět k rychlému šíření plamenů po celé ploše střechy.
Degradace materiálů, uvolňování spojů, zhoršující se izolační schopnosti plastových částí – to vše může v budoucnu představovat reálné riziko.
Skrytá hrozba pod panely: tepelná past mezi panely a střechou
Specifický problém představuje prostor mezi fotovoltaickými panely a povrchem střechy. Tento meziprostor může i při malém požáru akumulovat teplo, které následně urychluje jeho šíření.
Schéma ukazuje, jak může fotovoltaický panel přispět k rozvoji požáru ve střešní konstrukci. Odraz sálavého tepla od panelu (a) zvyšuje dynamiku hoření a může způsobit šíření požáru do konstrukce střechy, čímž se celková intenzita zvyšuje. Nehořlavá konstrukce (b) střechy s nehořlavou izolací naopak účinně omezuje jeho šíření.
Prostor mezi panely a střechou může i při malém požáru akumulovat teplo, které následně zvyšuje dynamiku hoření.
Ideální skladba nové ploché střechy pod fotovoltaikou
Z pohledu požární bezpečnosti je ideální střešní skladba tvořena výhradně nebo převážně nehořlavými materiály, především minerální vatou, která patří do nejvyšší třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Tento typ tepelné izolace se běžně používá k zateplení střech a zároveň nepřispívá k šíření požáru.
U novostaveb by měla být příprava pro fotovoltaiku součástí projektové dokumentace už od počátku, a to včetně volby nehořlavých materiálů a požárně bezpečnostního členění střechy (viz ČSN P 73 0847).
Aby se minimalizovalo riziko vzniku a šíření požáru, doporučuje se navrhovat plochou střechu s následující skladbou: nosná konstrukce z nehořlavého materiálu (například železobeton či ocel), na ní kvalitní parozábrana pro ochranu před kondenzací vlhkosti, dále tepelněizolační vrstva z minerální vaty a na závěr hydroizolační vrstva s odpovídající požární klasifikací, například PVC nebo TPO fólie klasifikované jako BROOF(t3).
„V případě rozlehlých plochých střech určených pro instalaci fotovoltaiky se vyplatí zvolit skladbu, která splňuje požárně bezpečnostní požadavky. Minerální vata je nehořlavá (třídy reakce na oheň A1/A2), a proto představuje z hlediska požární bezpečnosti nejlepší volbu.“
Pro zajištění požární bezpečnosti střešní fotovoltaiky při návrhu novostavby platí dále následující doporučení:
-
Zásahové cesty: Dodržujte maximální rozměry polí fotovoltaických panelů a velikosti zásahových cest tak, aby přístup hasičů na střechu byl možný a bezpečný. Podrobnosti pro novostavby jsou uvedené v předběžné normě ČSN P 73 0847, pro renovace platí ČSN 73 0834.
-
Bezpečný přístup: Na střeše musí být zachovány volné a dobře označené přístupové cesty, bez ostrých hran a překážek.
-
Ochrana elektrických komponent: Střídače, rozvaděče a další elektrická zařízení by měly být umístěny v krytých prostorách, nejlépe v technických místnostech, kde budou chráněny před povětrnostními vlivy a přehříváním.
Poznámka: Zákon o požární ochraně se v těchto případech odvolává na dodržení ČSN. Základní pravidla pro fotovoltaiku obsahuje příloha č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Pro změny staveb u nás platí ČSN 73 0834 a pro novostavby ČSN P 73 0847, která řeší tuto problematiku naprosto detailně, a to včetně skladby střešního pláště (BIPV a BAPV) podle množství uvolněného tepla v případě požáru.
Odborníci doporučují následující skladbu ploché střechy:
-
Kvalitní hydroizolace (např. fólie typu PVC nebo TPO) s požární klasifikací BROOF(t3).
-
Tepelněizolační vrstva z minerální vaty (nehořlavá izolace třídy A1/A2), která nepodporuje hoření ani šíření požáru.
-
Nosná konstrukce střechy (ideálně železobetonová či ocelová konstrukce) s parozábranou zabraňující kondenzaci vlhkosti uvnitř konstrukce.
Rekonstrukce ploché střechy pod fotovoltaiku
Rekonstrukce střechy za účelem instalace fotovoltaické elektrárny vyžaduje důkladné posouzení stávající skladby.
Zejména u rekonstruovaných střech s běžně používanou tepelnou izolací z expandovaného polystyrenu (EPS) a povrchovou hydroizolací je žádoucí přidat tzv. zmírňující (ochrannou) vrstvu, která zabrání rozšíření případného požáru. Tato ochranná vrstva se obvykle skládá z nehořlavé tepelné izolace (např. minerální vaty) a nové vrstvy hydroizolace. Účinnost této úpravy by měla být podložena experimentálními daty nebo požárními zkouškami.
U rekonstrukcí se doporučuje postupovat následovně:
-
Bezpečná skladba: Pokud je střecha již opatřena minerální izolací (např. kamennou vatou) a nehořlavou hydroizolací, lze na ni z hlediska požární bezpečnosti fotovoltaický systém instalovat bez dalších zásahů.
-
Střecha s EPS izolací: Je žádoucí doplnit nehořlavou mezivrstvu – například desky z minerální vaty – mezi hořlavou izolaci a střešní krytinu, aby se zabránilo rozšíření požáru do nosné části střechy.
-
Vysoce rizikové skladby (např. kombinace asfaltových pásů a hořlavých tepelných izolací): V takovém případě je vhodné zvážit kompletní rekonstrukci střešní skladby, nebo přinejmenším její částečnou úpravu s cílem eliminovat nebo zakrýt hořlavé vrstvy.
U rekonstruovaných střech s běžně používanou tepelnou izolací z expandovaného polystyrenu (EPS) a povrchovou hydroizolací je žádoucí přidat tzv. zmírňující (ochrannou) vrstvu z minerální vaty, která zabrání rozšíření případného požáru.
Publikace o požární bezpečnosti fotovoltaiky na střechách
Tento text vychází mimo jiné z publikace Doporučení pro požární bezpečnost fotovoltaických systémů instalovaných na plochých střechách budov (březen 2025), která je českou lokalizací dokumentu Fire Safety Guideline for Building Applied Photovoltaic Systems on Flat Roofs, vydaného ZAG – Zavodem za gradbeništvo Slovenije v rámci projektu Horizont 2020.
Text této stránky představuje upravenou interpretaci původních doporučení pro účely odborně-popularizačního vzdělávání. Evropská komise ani ZAG nenesou odpovědnost za jakékoli využití zde uvedených informací.
