Výsledky vyhledávání

Jak rychle a levně zateplit dům, a přitom ušetřit 25 % energie? Zaizolujte střechu, stropy či podkroví foukanou minerální vatou. Zateplení foukanými izolanty se stává žádané zejména v případě starších staveb. Cena za zateplení střechy nebo půdy foukanou izolací se obvykle pohybuje mezi 50-80 tisíci korunami. Jakou foukanou izolaci vybrat? Jak se od sebe liší foukaná minerální izolace a foukaná celulóza? A jak se foukané izolace liší od stříkaných PUR pěn? Čtěte v novém srovnání těchto izolantů.

Řada investorů se na začátku výstavby rodinného domu ptá, jestli není lepší zateplit dům pomocí tepelněizolačních cihel s integrovanou izolací namísto klasické fasádní izolace. Termoizolační cihly vyplněné minerální vatou nebo polystyrenem nabízejí dobré izolační vlastnosti a poměrně rychlý postup výstavby. Výrobci lákají zákazníky k nákupu hesly „Netrapte se dvěma vrstvami fasády, když lze vše vyřešit jednou“ či „Normální je nezateplovat“. Je to ale opravdu tak, jak slibuje reklama? Jaké jsou výhody a nevýhody plněných termoizolačních cihel? Odpovědi nejdete zde. Dozvíte se, jak náročné je zdění z cihel plněných izolací, jak je to ve skutečnosti s celkovou tloušťkou zdiva, jak plněné cihly zvukově izolují a jestli se tepelněizolační cihly finančně vyplatí.

Ať už plánujete stavbu domu nebo jeho rekonstrukci, vyplatí se zamyslet nad možnostmi, jak ušetřit na účtech za energie. Podstatně lze ušetřit za topení v zimních měsících, ale i za chlazení domu v létě. Navíc si můžete zlepšit i komfort bydlení, z domova si uděláte oázu klidu a pohody, kam se budete vždy rádi vracet. 1: Správná orientace domu Významně ušetříte správnou orientací domu využitím přirozeného slunečního světla. Pokud děláte rekonstrukci a dispozice to umožňuje, celodenně obývané místnosti orientujte jižním směrem. Využijte v zimě skleníkového efektu a nechte do domu pronikat co nejvíce slunečního světla. Stará okna nahraďte kvalitními izolačními trojskly. Zamyslete se i nad průhledností oken. Kvalitní skla odrážejí teplo z interiéru zpět do místnosti, a naopak zvenku propouštějí více denního světla i tepla. 2: Nechte si navrhnout nízkoenergetický či rovnou pasivní dům V případě novostavby si nechte navrhnout dům ověřenou firmou, která má zkušenosti se stavbou nízkoenergetických či pasivních domů. Podle současných zákonů musí být nové domy stavěny s téměř nulovou spotřebou energie. To od architekta vyžaduje dobrou orientaci v izolačních materiálech a nových technologiích, určených například pro ovládání větrání a rekuperaci tepla. Samozřejmě musí dobře využít i dispozici pozemku. 3: Zvolte dostatečně silnou izolaci, která „dýchá“ Vyberte si izolaci, která je účinná a zároveň prodyšná, lidově řečeno která „dýchá“. Zabráníte tak možné kondenzaci par v domě, která způsobuje vlhnutí zdiva a může následně vést ke vzniku plísní. Praxí ověřenou a ekologickou izolací je kamenná či skelná vata. Vyrábějí se z kamene, písku a recyklovaného skla. Jsou tedy přirozeně nehořlavé a funkčně spolehlivé. Zatímco doposud se doporučovalo aplikovat na fasádu alespoň 16 cm izolace, nyní to je v důsledku růstu cen energie až 28 cm. Dobře zateplený dům je nejlepším zajištěním na stáří a rozumnou investicí do nemovitosti. „Dům bez izolace s obytnou plochou 150 m2 běžně spotřebuje okolo 40 MWh ročně, po zdražení energií jeho vytápění plynem stojí mezi 70 a 84 tisíci korunami za rok,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Náklady na zateplení takového domu jsou kolem 350 000–450 000 Kč, takže návratnost investice se pohybuje v řádu několika let. 4: Vybírejte praxí ověřené a spolehlivé materiály Na trhu se to hemží nabídkami nových stavebních materiálů, které slibují doslova zázraky. Často jsou ale jejich vlastnosti průměrné, či dokonce podprůměrné. Jejich cena však bývá v porovnání s klasickými materiály nadprůměrně vysoká. Porovnejte tepelněizolační vlastnosti zvažovaných izolantů, a pokud jsou obdobné, srovnejte jejich nehořlavost, zvukověizolační vlastnosti a zdravotní nezávadnost. Například při srovnání minerální vaty, polystyrenu (EPS) a PUR pěn zjistíte, že izolují podobně, ale pouze minerální vata (kamenná vata či skelná vata) je naprosto nehořlavá. Proto je podle bezpečnostních předpisů povinné používat ji i ve fasádní izolaci výškových budov. Minerální vata navíc také výborně tlumí hluk z ulice. 5: Vyberte vhodné zastínění a vybudujte zelenou střechu Již ve fázi návrhu stavby se vyplatí zvolit vhodné způsoby zastínění oken. Vnější žaluzie nebo rolety snižují spotřebu energie domu přibližně o 20–25 %, v létě odstíní až 90 % slunečních paprsků a sníží hladinu hluku až o 7 dB. Pokud to typ střechy umožní, vyplatí se na ní vybudovat zelenou střechu. Ta dokáže účinně zabránit přehřívání podkrovních místností, navíc v okolí vytváří příjemné mikroklima.

Skokový růst cen energií přepisuje doporučované standardy pro zateplení domů. Pokud bude trend zvyšování cen energií pokračovat, nezateplené či málo izolované domy se stanou těžko obyvatelnými: jejich vytápění se stane finančně neúnosným. Zatímco doposud se doporučovalo aplikovat alespoň 16 cm izolace, nyní to je v důsledku růstu cen energie až 28 cm. Dobře zateplený dům je nejlepším zajištěním na stáří a rozumnou investicí do nemovitosti. ohrožení budou zejména domácnosti, které na vytápění spotřebují ročně 24 MWh a více a jejich měsíční zálohy tak překročí 4 000 korun. „Takovou spotřebu má minimálně zateplený dům s cca 10 cm izolací. Majitelé starých nezateplených domů se do problémů dostanou ještě rychleji. Dům bez izolace s obytnou plochou 150 m2 běžně spotřebuje okolo 40 MWh ročně, po zdražení energií jeho vytápění plynem stojí mezi 70 a 84 tisíci korunami za rok,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Jak domácnosti bydlící v nezateplených domech pocítí význam termínu „energetická chudoba“, ukazuje tabulka níže. „Jedinou účinnou cestou ke stabilizaci cen je energie na vytápění nepotřebovat. To znamená snížit roční spotřebu ideálně na méně než 12 MWh,“ říká architektka Marcela Kubů. Při rostoucích cenách energií se náklady na zateplení vrátí již za 10 let. „Aktuální rozdíl mezi optimálně zatepleným a nezatepleným domem představuje úsporu 4 000 Kč měsíčně. Celkem tak může domácnost na úsporách po dobu cca 50leté životnosti zateplení ušetřit miliony korun, záleží, jak se budou zdražovat energie,“ vypočítává Michal Čejka, energetický expert ze společnosti PORSENNA o.p.s. Kolika centimetry zateplit? Alespoň 20 cm, ideálně až 28 cm Z letošního průzkumu společnosti Markent mezi pěti sty majiteli novostaveb rodinných domů vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili v průměru pouze 13,5 cm izolace. To potvrzuje i Marcela Kubů z AVMI: „Mezi nejprodávanější tloušťky izolací patří 12 a 14 cm, což je žalostně málo pro rekonstrukce, ale i pro většinu novostaveb. U starších staveb doporučujeme dvojnásobek. V případě použití 12 nebo 14 cm izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost,“ říká Marcela Kubů. Podle odborníků je ekonomicky efektivní tloušťka izolace z pohledu investice a úspory alespoň 20 cm: „Pokud by rostly ceny energie meziročně o 4 %, vyplatí se zateplit 28 cm,“ vysvětluje Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA, a dodává: „Kdo zatepluje 10 centimetry, ten se do budoucna nezajistí proti výkyvům cen energií. A navíc ho bude zateplení stát skoro stejně jako toho, kdo si dům pořádně zateplí. Pouze 10 cm izolace na fasádě je velmi špatná investice.“ Na zateplení domu je nyní navíc možné získat dotaci z programu Nová zelená úsporám, takže šetřit na tloušťce se nevyplatí: „Nejvíce stojí realizace, nikoli izolant. Pokud zvýšíme tloušťku izolace z 10 na 15 cm, náklady na zateplení se zvýší jen o 8 procent. Pokud tloušťku zvýšíme na dvojnásobek, tak vzrostou jen o 20 procent. Co majitelé domů ušetřili na izolaci, to vydají za pár let na zvýšené náklady na vytápění“ varuje Marcela Kubů před neuváženou snahou ušetřit za každou cenu. Materiál vybírejte podle izolačních vlastností, nehořlavosti a zvukové neprůzvučnosti Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě minerální vaty a polystyrenu zhruba srovnatelné. Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady ale mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň dobře pohlcuje hluk díky své struktuře a hutnosti. „Minerální vata je kvalita, která vydrží po generace: navíc je nehořlavá, výborně tlumí hluk a propouští vodní páry, laicky dýchá, takže je ideální i pro starší domy,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Zájem o energeticky úsporné renovace v Česku roste a na zvýšení jejich tempa a důkladnosti tlačí i klimatické závazky. Nejefektivněji renovacím pomáhají dobře nastavené podpůrné programy, které budou vzhledem k vyššímu důrazu na energetické úspory potřebovat více peněz. V další etapě Nové zelené úsporám (NZÚ), která startuje od října, tak nejspíš nebude 3,9 mld. Kč ročně stačit. Majitelé rodinných domů by podle průzkumu Šance pro budovy provedeného pro Technologickou agenturu ČR ocenili také možnost zvýhodněných úvěrů, které by jim umožnily získat na renovace více peněz. Vedle zateplení a výměny oken by si pak pořídili i fotovoltaiku s baterií, tepelné čerpadlo, stínící techniku nebo rekuperaci. Právě ke kombinaci více různých opatření je chce NZÚ motivovat. Díky dotacím Češi zateplují lépe a najímají si energetické specialisty Podpora z programu Nová zelená úsporám motivuje majitele rodinných domů ke kvalitnějším renovacím. Lidé, kteří v uplynulých letech s pomocí dotace zateplovali dům, díky podmínkám čerpání často zvolili větší vrstvu izolantu nebo lepší okna (43 %), než pro jaké by se rozhodli bez dotace. Častěji také využili služeb projektantů a energetických specialistů (31 %) nebo zkombinovali více různých opatření (25 %). Data vyplývají z průzkumu mezi příjemci podpory z NZÚ, který provedla Šance pro budovy v rámci projektu „Příprava nástrojů pro realizaci optimálního scénáře renovace a adaptace budov do 2050“ pro Technologickou agenturu ČR. Od října se rozběhne další etapa programu, která naváže na stávající Novou zelenou úsporám a do roku 2030 rozdělí z evropských i národních zdrojů nejméně 39 mld. Kč. Zvýhodňovat bude právě kombinaci různých opatření, jako je zateplení a výměna oken, výměna zdroje vytápění, instalace systému řízeného větrání s rekuperací, zelené střechy, venkovní stínící techniky nebo podzemní nádrže na zachytávání dešťové vody, ale také pořízení fotovoltaiky na střechu nebo dobíjecí stanice pro elektromobil. Komplexní renovace dávají největší smysl díky celkovému zvýšení hodnoty nemovitosti, zlepšení jejího technického stavu i vzhledu, což jsou společně s úsporami energie hlavní důvody, proč se lidé pro rekonstrukci rozhodují. Češi renovovat chtějí, podpůrné programy by potřebovaly více peněz Zrychlení a prohloubení energeticky úsporných renovací by Česku pomohlo i ke splnění klimatických cílů. Napříč různými typy budov by se tak daly celkové české emise skleníkových plynů snížit o 13 %. Nejvíce tomu pomáhají právě dobře nastavené podpůrné programy. Ty je důležité zachovat i do budoucna, protože bez nich velká část renovací jednoduše neproběhne. Tím bychom se zároveň připravili o důležitý ekonomický motor, který při jedné koruně vložené z veřejných prostředků vyvolá celkové investice v trojnásobné výši. Navíc přináší zakázky hlavně českým malým a středním firmám, čímž pomáhá udržet peníze v domácí ekonomice. Objem peněz v podpůrných programech bude ale potřeba navýšit. Komise totiž navrhla také zvýšení povinných energetických úspor z 0,8 % na 1,5 % ročně, což bude pro všechny evropské země oříšek. I samotní Češi však v šetrnosti přeřazují na vyšší rychlost. Plánovaná alokace 3,9 mld. Kč ročně pro Novou zelenou úsporám proto podle Šance pro budovy nemusí stačit. Jen v minulém roce se v kategorii rodinných domů sešly žádosti za 3,7 mld. Kč. Nyní budou v rámci NZÚ vedle renovací a výstavby rodinných domů a pražských bytových domů dostávat podporu ještě mimopražské bytovky, které dříve spadaly do programu IROP. I ten loni zažil rekordní rok se žádostmi za více než 4 mld. Kč. Lidé by si pořizovali moderní technologie, často jim ale chybí dost peněz Respondenti průzkumu by ale také ocenili, kdyby byla dotace z Nové zelené úsporám doprovázena možností zvýhodněného úvěru. „Lidé by pak nemuseli předfinancovávat akci ze svého. Podle mé zkušenosti je to jeden z důvodů, proč nerealizují více opatření zároveň. Nezbývají jim na to peníze,“ uvedl v odpovědích jeden z dotázaných, jehož názor potvrdili i další respondenti. „Moji rodiče spoří peníze na důchod, žena je na mateřské a já sám musím zabezpečit rodinu a řešit pohodlí domova z jedné výplaty. Upřímně si myslím, že kdyby lidé dostali možnost financovat rekonstrukci nějakou státní výhodnou půjčkou bez vysokých úrokových sazeb, přilákalo by to více lidí,“ zněla jedna z odpovědí. Příjemci podpory renovaci podle průzkumu nejčastěji financují z vlastních úspor (přes 70 %). Více než třetina lidí pak vlastní prostředky a dotaci doplnila hypotečním úvěrem se zástavou nemovitosti. Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny respondentů při renovaci zvažovaly realizaci alespoň jednoho opatření navíc nad rámec toho, co bylo realizováno. Nejčastěji zvažovali instalaci fotovoltaiky s baterií, tepelného čerpadla, pořízení stínící techniky a rekuperace. Nejčastějším důvodem k nerealizaci byl pak v 60 % případů právě nedostatek financí. Více než polovina odpověděla, že by změnila toto rozhodnutí v případě vyšší míry podpory. Přibližně třetina by zvažovala změnu i v případě předfinancování a existence zvýhodněného úvěru.

V sobotu 9. října proběhne Den otevřených dřevostaveb, během kterého bude možné si zdarma prohlédnout 60 domů po celé republice. Můžete si tak vybrat svůj budoucí dům či se podívat výrobních závodů, kde vznikají ty nejkvalitnější dřevostavby. Den otevřených dřevostaveb se uskuteční v sobotu 9. 10. 2021 od 10:00 do 17:00, a to za přítomnosti odborníků z realizačních firem. Ti budou připraveni odpovídat na veškeré dotazy související s projekty dřevostaveb a realizací domů. Akci organizuje Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD). Kompletní seznam návštěvních míst je zveřejněn již nyní na webu www.DenDrevostaveb.cz. Prohlédněte si mapu staveb, vytipujte nejzajímavější místa a nezapomeňte si u každého domu registrovat čas návštěvy. K nahlédnutí jsou desítky dřevostaveb. Jedná se především o referenční stavby, vzorové domy a rozestavěné konstrukce. Sledujte facebookovou událost ZDE, kde najdete nejaktuálnější informace a představení všech staveb.

Při výběru zateplení domu srovnávejte nejen tepelněizolační vlastnosti, ale i schopnost izolantu tlumit hluk z ulice. Nezávislý laboratorní test ukázal, že rozdíly mezi dvěma nejvíce používanými izolanty podkrovních bytů – minerální vatou a PUR pěnou – mohou být výrazné. Vlastnosti minerální izolace jsou z praxe známé a snadno ověřitelné. Podrobné informace přikládají výrobci přímo do balení izolantu. V případě polyuretanových (PUR) pěn, které se vyrábějí přímo na stavbě ze směsi chemických látek, tomu ale tak vždy být nemusí. Jak dopadlo laboratorní srovnání zateplení střechy minerální vatou a PUR pěnou z hlediska hluku a tepelněizolačních vlastností? V některých vlastnostech se izolanty liší významně, například v jejich schopnosti tlumit hluk a v hořlavosti. Některé jejich vlastnosti jsou naopak poměrně vyrovnané. Detaily se dozvíte v článku a videoreportáži. REPORTÁŽ: Odhlučnění střechy PUR pěnou a minerální vatou Vlastnosti střech izolovaných PUR pěnou nebo minerální vatou odborně a nezávisle změřila laboratoř Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB), která je součástí ČVÚT. „Zaměřili jsme se i na často opomíjenou vlastnost: schopnost izolantu přispívat ke snižování přenosu hluku, například z ulice nebo vedlejší místnosti,“ říká architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). V akustické laboratoři UCEEB byla změřena schopnost materiálů snižovat přenos hluku a nepropouštět teplo. Aby bylo možné obě izolace férově porovnat, byl zhotovený model šikmé střechy zateplen stříkanou PUR pěnou v celkové tloušťce 260 mm a minerální vatou v téže tloušťce. Ostatní použité materiály byly identické. Subjektivní vnímání hluku: Je obtížné ohodnotit výsledky měření na základě číselného vyjádření v decibelech. Poslechněte si zde, jak byste vnímali hluk městské dopravy a sirénu sanitky v interiéru zatepleném minerální izolací anebo stříkanou polyuretanovou pěnou (PUR). Pohlcování hluku: Minerální vata je o 14 dB lepší Střecha s vatou má zvukově izolační vlastnosti o 14 dB lepší než PUR pěna. Minerální vatu lze tedy považovat za velmi účinnou při snižování přenosu hluku z ulice. „Taková střecha je vhodná zejména všude tam, kde se předpokládá vyšší hluková zátěž, například v městské zástavbě. Izolant s horšími akustickými vlastnostmi může postačit v tišším prostředí anebo pro izolaci skladů či garáže,“ shrnuje výsledky měření Jiří Nováček z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB). INFOBOX: Jak se měří zvukově izolační vlastnosti? Odborně se této vlastnosti říká vážená vzduchová neprůzvučnost, označuje se zkratkou Rw a hodnota se udává v decibelech. Čím je hodnota Rw vyšší, tím lepší akustické vlastnosti materiál a skladba má. V praxi to znamená, že dokáže lépe bránit přenosu hluku z ulice či od sousedů. Tepelná izolace: PUR pěna je o trochu horší než minerální vata Srovnání PUR pěny a minerální vaty je v tomto ohledu vyrovnané. Použitá PUR pěna byla jen o něco málo horší než běžná minerální vata. Měřil se součinitel tepelné vodivosti označený řeckým písmenem lambda (λ). Lambda nám říká, jak dobře izolace izoluje. Čím je hodnota nižší, tím izoluje lépe. „U PUR pěny jsme naměřili počáteční hodnotu lambda 0,039 W/(m·K). Minerální izolace do šikmých střech mají obvykle hodnotu v rozmezí λD= 0,031–0,038 W/m·K v závislosti na typu izolace. Hodnoty měřené PUR pěny se tedy blíží minerální izolaci,“ říká Kamil Staněk z laboratoře stavební tepelné techniky Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB). Hořlavost: PUR pěny jsou hořlavé, minerální vata nehořlavá Při srovnávání PUR pěny a minerální vaty nezapomeňte také na hořlavost materiálů. Ta je definovaná třídou reakce na oheň. Minerální vata patří do třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tedy mezi nehořlavé materiály. PUR pěny patří nejčastěji do třídy D nebo E, tedy mezi hořlavé výrobky, které přispívají k vývoji požáru a navíc při něm uvolňují velké množství vysoce toxického kyanovodíku. Jak porovnat PUR pěnu a minerální vatu ​ Udělejte si jednoduché srovnání a následně srovnejte poměr užitných vlastností, ceny a možných rizik. Často však srovnání může být obtížné, protože potřebné informace nejsou k dispozici. V případě tepelněizolačních vlastností minerální vaty je ověření jednoduché. „Hodnotu lambda (λ) najdete na každém balení, materiál se pravidelně testuje při výrobě. V případě dodavatelů PUR pěn by hodnota měla být součástí technické dokumentace,“ říká Marcela Kubů. Porovnání hořlavosti materiálů je jednodušší. Ta je definovaná zmiňovanou třídou reakce na oheň, které je všeobecně známá a dostupná. Je rovněž uvedena na technickém štítku izolantu. Zvažte také možnost aplikovat materiály aplikovat svépomocí. Minerální vatu lze aplikovat svépomocí za pomoci snadno dostupných pomůcek a návodů. PUR pěny musí aplikovat vyškolený pracovník v ochranném protichemickém obleku a se speciálním zařízením. Aplikaci PUR pěn svépomocí rozhodně nelze doporučit. Oba materiály se také jinak v konstrukci chovají. Minerální vlnu lze kdykoliv z konstrukce vyjmout, protože prostor vyplňuje bez chemického kotvení. PUR pěny po aplikaci expandují a přilepí se na okolní matriál, například krokve, podobně jako lepidlo. Odstranit lze PUR pěnu ze střechy pouze jejím vyřezáním. Porovnejte celkovou cenu realizace zateplení Pečlivě srovnejte ceny včetně všech přidružených nákladů. Při nákupu trvejte na tom, aby dodavatel v kalkulaci uvedl celkovou cenu včetně všech nákladů na realizaci, dopravu a přípravné práce. „Někteří nepoctiví dodavatelé totiž uvádějí jen cenu za materiál a aplikaci. Zákazníci se pak diví, když ve vyúčtování cena vzroste i o desítky tisíc za dopravu, přípravu pracoviště, nutné dokončovací práce a podobně,“ uzavírá architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Vata, nebo polystyren? To je otázka, kterou si klade řada stavitelů bytových domů. Stále častěji nakonec volí minerální vatu, která svými vlastnostmi předčí jiné izolanty. Zájemci o koupi bytu totiž při rozhodování dávají větší důraz na kvalitu, bezpečí a zdravotní nezávadnost použitých materiálů. VIDEO: Proč si developeři pro zateplení bytových domů vybírají minerální vatu „Mnoho nově vznikajících bytových domů je zateplováno celoplošně vatou. Investoři ji vnímají jako trvalou hodnotu, kterou kupci bytů ocení. A to zejména díky její nehořlavosti a schopnosti nepropouštět hluk z ulice, čímž se liší třeba od polystyrenu,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Minerální vata byla zvolena i pro bytový dům Victoria Center v Praze na Žižkově. Kromě nadstandardního vybavení celého projektu se hledělo i na nízkou energetickou náročnost. Celý projekt je postaven ve velmi úsporné třídě B. Jeho zateplení realizuje renomovaná firma Elseremo. Podle Martina Zvoníčka, odborníka na zateplovací systémy společnosti Elseremo, je hlavní výhodou vaty její nehořlavost a schopnost tlumit hluk: „V rušných lokalitách minerální vata dokáže pohltit nadměrný hluk, takže pro tyto účely považuji vatu za dobře zvolený materiál.“ Lidé preferují přírodní a ekologické materiály Minerální vata se v bytové výstavbě stává volbou číslo jedna nejen díky nehořlavosti a schopnosti pohlcovat hluk. Vlastníci nemovitosti také oceňují její stálost, zdravotní nezávadnost a přírodní původ. „Minerální vata se vyrábí ze skla nebo kamene, je prodyšná, přirozeně nehořlavá a odolná proti plísním či hnilobě. Proto se do ní nepřidávají žádné chemické zpomalovače hoření ani biocidy, tedy chemické látky hubící plísně,“ vysvětluje Marcela Kubů. Minerální vata umožňuje domům dýchat Prodyšnost vaty ocení developeři a následně i majitelé bytů, protože dobře propouští vodní páry během výstavby a následně i bydlení. Stavba tak přirozeně dýchá: „Výhodu vidím v tom, že je to přírodní produkt, který dům neuzavře jako třeba polystyren. Vata poskytuje více výhod než polystyrenové desky,“ vysvětluje Martin Zvoníček ze společnosti Elseremo. S minerální vatou se i dobře pracuje, byť je oproti jiným izolantům těžší. Umožňuje realizovat i náročnější architektonické prvky, ať už se jedná o římsy či jiné komplikované detaily. „My na převážné většině zakázek pracujeme s vatou. Polystyren je sice lehčí, ale z hlediska pracnosti nevidím mezi vatou a polystyrenem velký rozdíl,“ uzavírá Martin Zvoníček. S minerální vatou je možné zateplit i architektonicky náročné stavby. Při kontaktním zateplení se izolant stane pevnou součástí budovy. Vata je k budově přilepena a přikotvena, čímž je zajištěna stabilita i při velkých tloušťkách izolace.

Pro zateplení fasády bytových domů se nejčastěji používá minerální vata nebo polystyren (EPS). Investoři se proto často ptají, který z nich si mají ideálně vybrat. Čím dál častěji se stává první volbou minerální vata. Oproti polystyrenu totiž vyniká svou nehořlavostí. Navíc účinně tlumí hluk, což je v městském prostředí obrovský bonus. Hlavním důvodem, proč u bytových domů zvolit minerální izolaci, je ale požární bezpečnost. Minerální vata je nehořlavá, a v případě požáru tak nehrozí, že se bude oheň šířit do vyšších pater po fasádě domu. Komplexní srovnání vlastností minerální vaty a polystyrenu je k dispozici zde. VIDEO: Jak zateplit bytový dům: vata, nebo polystyren? „Mnoho investorů proto upřednostňuje minerální vatu před polystyrenem, a to i v případě nízkopodlažních budov. Pro budovy nad 22,5 metru výšky, což jsou obvykle osmipodlažní domy, je minerální izolace povinná,“ říká architektka Marcela Kubů. Minerální vatu si pro bytový projekt „Nová Nuselská“ vybrala i společnost Trigema. Její stavbyvedoucí Jan Kankrlík popisuje ve videoreportáži hlavní důvody volby minerální vaty. Ochrana obyvatel domů před možným požárem nebyla jediným důvodem volby minerální vaty. Dalším důvodem jsou akustické vlastnosti minerální izolace. „Vata výborně pohlcuje hluk. Ve vedlejší ulici jezdí tramvaje, a pro budoucí majitele to tak bude vítaná hluková clona, která vytvoří klidný vnitřní komfort,“ říká Jan Kankrlík, stavbyvedoucí společnosti Trigema. Tloušťka izolace by měla být alespoň 16 cm či více Kvalitní zateplení budovy navíc šetří peníze majitelům bytů. Tepelný komfort souvisí hlavně s tloušťkou použité fasádní izolace. Ta zajistí, že v zimě teplo z bytu neuniká, a v létě naopak zabrání průniku horka zvenčí. Obyvatelé tak ušetří nejen za otop, ale i chlazení bytů v horkých letních měsících. „Odborníci doporučují použít na fasádu alespoň 16 cm izolace, ale z hlediska budoucích energetických úspor se vyplatí i více. Cena izolace v celkových nákladech na zateplení domu není nikdy tou nejvyšší položkou, a proto se nevyplatí na ní šetřit,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů. Nadstandardní zateplení bylo provedeno i na bytovém domě „Nová Nuselská“, na kterém jsou použity různé tloušťky minerální izolace, čímž je vytvořena zajímavá členitá a plastická fasáda. Hlavní izolant je v tloušťce 180 mm a na různé fasádní prvky se používá 280 mm izolace. Vata v zimě drží teplo uvnitř a v létě horko venku Zateplení minerální izolací pomáhá i proti přehřívání v letních vedrech, protože chrání zdivo před akumulací tepla, které by prostupovalo do interiéru. Majitelé bytů tak ušetří za nákladnou klimatizaci. „V letních obdobích funguje izolace na výbornou. Když se vyvětrá jen ráno a během denního úpalu se nevětrá, tak v bytech teplota téměř nekolísá,“ dodává Jan Kankrlík. Hutnost minerální vlny chrání proti požáru a hluku Jako zdánlivá nevýhoda minerální vaty se může jevit její vyšší hmotnost, ale to je jen zdání. Izolace je totiž vyrobena z hutných přírodních surovin, jako jsou kámen nebo sklo, a díky tomu je přirozeně nehořlavá, ekologická a dlouhodobě stabilní. „Obyvatele domu hmotnost izolace nijak neomezuje, naopak, díky vyšší hmotnosti minerální vata zajistí ochranu proti hluku a tepelnou kapacitu, která v létě oddálí prohřátí stěny pod izolací,“ dodává architektka Marcela Kubů. Minerální vata odolá UV záření, při vystavení slunci se neznehodnotí Na rozdíl od polystyrenu je minerální vata navíc odolná i vůči UV záření, a proto ji není nutné na stavbě chránit před slunečním svitem, na rozdíl od polystyrenu, který se může zkroutit a ztratit své izolační vlastnosti. To ocení zejména stavitel během výstavby, ale i investor, který si může být jistý, že izolační materiál bude mít stabilní vlastnosti i desítky let po vlastní realizaci. „S polystyrenem máme špatnou zkušenost: když ho náhodou nezakryjeme na sluníčku, tak se dokáže zkroutit, což se nám u minerální vaty nikdy nestalo,“ říká Jan Kankrlík. Minerální vata umožňuje stavbám „dýchat“ Minerální vata má výhodu i při aplikaci na fasádu domu, protože je paropropustná, takže umožňuje prostup vlhkosti a nežádoucích vodních par z interiéru. Stavba tak může v případě novostaveb přirozeně vysychat, což je při dnešním tlaku na rychlost výstavby velkou výhodou oproti zateplení polystyrenem. Pro majitele bytů to navíc znamená jistotu, že vodní páry se z interiéru dostanou snadno ven, a nebude tak hrozit vznik plísní. „Vata má určitě lepší paropropustnost než polystyren, což nám výrazně pomáhá při vysychání vnitřní stavby,“ dodává Jan Kankrlík, stavbyvedoucí společnosti Trigema. Jaká je rada na závěr? Vždy se vyplatí vybrat ověřenou firmu, byť třeba dražší. „Řešit reklamace či vady u levného, ale nekvalitního dodavatele může být zpětně velmi obtížné. Případné nedostatky se totiž mnohdy objeví až po delší době,“ uzavírá architektka Marcela Kubů.

Zveme Vás na WOOD camp - sérii webinářů o navrhování dřevostaveb, který organizuje Asociace dodavatelů montovaných dřevostaveb a AVMI projektu s potěšením poskytla odbornou záštitu. WOOD camp je projekt zahrnující pravidelné online semináře pro projektanty, architekty, stavební a technické dozory, který Vás naučí, jak se pustit do navrhování a projektování dřevostaveb. Jak WOOD camp probíhá? V rámci projektu Vás čeká online seminář ZDARMA každé 3 týdny. Vždy v úterý od 15:00 do 15:45 proběhne přednáška s následnou možností diskuze. Proč se do WOOD campu zapojit? WOOD camp není jen sérií seminářů o dřevostavbách. Budujeme komunitu profesionálů, kteří se chtějí vzdělávat a navrhovat kvalitní dřevostavby. V rámci tohoto projektu získáte: přehledné informace pro navrhování dřevostaveb, kontakt na odborníky pro technickou podporu, kontakt na realizační firmy s nabídkami práce, přístup do databáze skladeb a detailů realizačních firem, možnost navštívit výrobní závody dřevostaveb a stavebních materiálů. Seznam seminářů s možností registrace najdete ZDE.

Zateplit si dům a ušetřit tak na nákladech za vytápění? 13,5 centimetru stačí. Že tenčí izolace postačí, si podle průzkumu myslí většina Čechů, kteří si zateplili novostavbu minerální vatou nebo polystyrenem. Podle odborníků ale tloušťka okolo 13 centimetrů rozhodně nestačí. Lidé pak kvůli tepelným únikům zbytečně tratí desítky tisíc korun ročně. Správná tloušťka izolace je 18 cm nebo více – podle typu zateplované stěny. Z průzkumu Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) mezi majiteli novostaveb rodinných domů realizovaného agenturou Markent* vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili v průměru 13,5 cm izolace. Tloušťka izolace se v závislosti na typu zdiva a jeho tloušťce liší, ale v zásadě jsou výrazně pod doporučovanými hodnotami (viz graf). Pro výstavbu zvolilo 87 % Čechů zděný nosný systém, nejčastěji keramické tvárnice bez vnitřní izolace či pórobeton: „Více než polovina (51 %) zvolila tloušťku obvodového zdiva 30 cm, které zateplili v průměru 13 cm izolace,“ shrnuje klíčové závěry průzkumu architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Správná tloušťka izolace je alespoň 18 cm Investory preferovaných 13 cm pro 30cm zeď je ale chybná volba. Normou stanovená optimální tloušťka izolace pro novostavby s 30 cm tlustými zdmi se liší podle použitého materiálu: pro keramické tvárnice to je 18 cm a pro pórobetonové tvárnice 16 cm. „U renovací panelových domů nebo domů postavených ze starších typů cihelného zdiva je to dokonce přes 20 cm,“ dodává Marcela Kubů. Průzkum tak potvrdil dlouhodobou zkušenost výrobců minerální izolace. Podle nich Češi nejčastěji kupují fasádní izolaci o tloušťce 12 a 14 cm. „To je ale s ohledem na možné energetické úspory velmi málo, a to i v případě aplikace na silnější nosné stěny,“ upozorňuje architektka Marcela Kubů. Šetřit na tloušťce je nesmysl: roční ztráty se mohou vyšplhat do desítek tisíc korun Tloušťku izolace lidé podceňují dlouhodobě. „Její průměr sice za deset let narostl o 30 %, ale zůstává na 13 centimetrech, tedy hodně pod doporučenými hodnotami,“ dodává Marcela Kubů(viz graf). Proč se tedy lidé zbytečně okrádají o budoucí úspory z cen energií? Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny (67 %) investorů se vůbec nepodílí na rozhodování o zateplení fasád. „To znamená, že investoři se nezajímají o tloušťku použité izolace ani o její typ, je jim v podstatě předepsána projektantem či stavební firmou. Hlavním důvodem, proč se majitelé domu nebo stavební firmy odchýlí od norem a projektu, je pravděpodobně snaha výstavbu zlevnit,“ vysvětluje Jiří Remr z výzkumné agentury Markent, která průzkum realizovala. Pokud je důvodem snaha zlevnit výstavbu, tak to podle odborníků vůbec nedává smysl. „Snížením tloušťky izolace se při výstavbě ušetří jen pár desítek tisíc korun. Avšak za vytápění a chlazení pak majitel domu v dlouhodobém horizontu zbytečně zaplatí několikanásobek ‚uspořené‘ částky. Nedostatečné zateplení zůstane na stavbě klidně i padesát let. Během té doby se tak tepelné ztráty vyšplhají do statisíců korun,“ dodává architektka Marcela Kubů. PŘÍKLAD: Rozdíl v roční spotřebě energie potřebné pro vytopení velmi dobře a nedostatečně zatepleného domu může být 50 kWh i více na metr čtvereční vytápěné plochy. „Majitel domu o velikosti 150 m2, který podcení tloušťku izolace a vytápí plynem, tak prodělá ročně 10 tisíc korun, v případě elektřiny to může být i více než 20 tisíc korun,“ vypočítává Marcela Kabů. Na zateplení rodinných i bytových domů je navíc možné získat dotace obvykle mezi 30 a 40 procenty z nákladů na zateplení. Ti, kteří této možnosti nevyužijí, se tak vlastně okradou dvakrát: „Kvůli malé tloušťce izolace nespoří, jak by mohli, a další peníze nechají doslova ležet na zemi. Dotační programy totiž bedlivě hlídají, aby úspory měly smysl,“ dodává Marcela Kubů. Lepší je zvolit subtilnější zdivo a kvalitní zateplení Na tloušťce izolace se nevyplatí šetřit, protože cena izolantu tvoří jen malý podíl z celkové ceny zateplení. I kdyby se novostavba nezateplila vůbec, vždy s ní budou spojeny náklady na provedení fasády, tedy omítky a všech detailů včetně oplechování. „Neprovést zateplení nebo použít malou tloušťku izolace je pak promarněná příležitost, protože dodatečně zateplovat na hotovou novou fasádu je velmi nákladné,“ dodává Marcela Kubů. Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě minerální vaty a polystyrenu zhruba srovnatelné. Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady ale mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň dobře pohlcuje hluk díky své hutnosti. „Minerální vata je kvalita, která vydrží po generace: navíc vata dýchá, na rozdíl od EPS je to akustická izolace a je nehořlavá,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. * POZNÁMKA: Průzkum byl v roce 2020 realizován mezi 508 respondenty agenturou Markent. Výzkum probíhal v jednotlivých krajích ČR takovým způsobem, aby byla dodržena proporcionalita zastoupení zkoumaných subjektů z hlediska výstavby rodinných domů.

Mezi lidmi se šíří řada mýtů a pověr ohledně fyzikálních vlastností minerální vaty, která patří mezi velmi rozšířené izolační materiály. S odborníky jsme probrali ty nejčastější: obavy z nasákavosti minerální vaty a odolnosti vůči větru. VIDEO REPORTÁŽ: Jak správně kotvit minerální izolaci a proč vatě nevadí déšť Obávat se navlhnutí minerální izolace v průběhu zateplování, například kvůli dešti, je podle odborníků zbytečné. „Minerální vata je hydrofobizovaná, tedy z výroby upravena tak, aby po ní déšť stekl. Před aplikací na fasádu musí být každý izolant skladován v suchu a stěny domu nesmí být vlhké například z důvodu vzlínání vody. Izolace je na stěně chráněna omítkou, proto ji déšť nemůže poškodit,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Pro zateplení domu je třeba mít kvalitní projekt a realizační firmu Aby zateplení domu fungovalo, jak má, musí být dodržen správný technologický postup. Pro zateplení bytových domů je proto třeba mít vyhotovený projekt zateplení, který definuje použité materiály, tloušťku izolace, ale třeba i způsob kotvení izolace s ohledem na povětrnostní podmínky v místě realizace. Stavba musí být suchá, tedy nesmí mít problémy se vzlínáním vlhkosti kvůli špatné hydroizolaci. „Běžná atmosférická vlhkost, například pokud zaprší, minerální izolaci nijak neuškodí. Když materiál navlhne, rychle se dostane vlhkost ven, takže není důvod se obávat,“ říká architektka Marcela Kubů. Realizaci by měla provést ověřená firma, která má potřebné zkušenosti. Počet úspěšných realizací by měl být hlavním kritériem výběru, nikoli nejnižší cena. Samozřejmostí je mít i odborný stavební dozor, který dohlédne na správné provedení ve všech fázích výstavby. Dobře ukotvenou fasádu nestrhne ani vichřice Další neopodstatněnou obavou některých lidí je, že pokud by minerální vata navlhla, tak může spadnout. Podle odborníků jde ale o zbytečné obavy. Pokud někde fasády padají, tak z důvodu špatné realizace, zejména kotvení. Rozhodně nerozhoduje to, jestli je izolant vyroben z minerální vaty, nebo pěnového polystyrenu (EPS). „Pokud se na zateplené fasádě vyskytnou statické problémy, není to tím, že by izolace byla těžká, že by nasákla vodou, ale je to obvykle tím, že je špatně provedená. Například proto, že jsou slabé kotvy nebo jich je nedostatečný počet, takže se protrhnou skrz izolaci, případně kvůli nedostatečnému lepení. To jsou nejčastější příčiny problémů s fasádou,“ shrnuje názory odborníků architektka Marcela Kubů. S tím souhlasí i Vlastislav Janík ze společnosti Trigema, který má za sebou úspěšnou realizaci řady zateplení bytových domů. I podle něj nehrozí žádné problémy, pokud je dodržen technologický postup. „Když se neudělají základní zkoušky, to znamená odtrhové zkoušky a výtahové zkoušky, když je podklad nekvalitní či se něco zanedbá, tak se může zhroutit jakýkoli zateplovací systém, ať je to polystyren nebo vata.“ Fasáda se během realizace musí pečlivě přilepit a to každá deska zvlášť. Následně jsou tyto desky ještě přikotveny ke stěně domu speciálními hmoždinkami s širokou kotvicí hlavicí. Tato kombinace je po správném provedení natolik pevná, že fasádu nemůže ohrozit ani vichřice. Kotvení nicméně musí odpovídat povětrnostním podmínkám v místě realizace. Například v horských podmínkách a na velmi vysokých budovách se musí použít větší počet kotvicích hmoždinek. Přesný způsob realizace a způsob kotvení vždy určí realizační projekt, který je vyhotoven s ohledem na umístění stavby.