Renovace budov zůstávají důležitou agendou envirofondů v ČR i na Slovensku

Renovace budov zůstávají významnou součástí energetické politiky Česka i Slovenska. Vyplynulo to ze setkání zástupců českého a slovenského envirofondu, tedy Státního fondu životního prostředí ČR a Slovenské agentury životního prostředí, se zástupci oborových asociací.

Zástupci obou envirofondů se shodli, že jejich programy v uplynulých letech motivovaly k revitalizaci budov a snížení spotřeby energií. Česká Nová zelená úsporám podpořila během šestnácti let existence kolem 600 tisíc domácností. Slovenská obdoba Obnov dom v první etapě cílila na 25 tisíc komplexních renovací rodinných domů a zvláštní podporu více než čtyř tisíc nízkopříjmových domácností. Oba programy ukázaly, že veřejná podpora dokáže rozhýbat trh i urychlit modernizaci zastaralého bytového fondu.

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) nyní prochází obdobím změn:

„Jsem ráda, že renovace budov zůstávají společným zájmem obou envirofondů, obzvlášť v době, kdy je český program dočasně pozastaven a jedná se o jeho další podobě. Pokud by stát omezil plošné dotace, je podle nás vhodné uvažovat o větším zapojení zvýhodněných úvěrů či daňových nástrojů pro soukromé vlastníky. Vyšší míra přímé podpory by přitom měla zůstat zejména pro veřejné budovy,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Pro efektivní využívání kogeneračních jednotek je nezbytná akumulace tepla. V podzemní části divadla tak bude využito celkem dvanáct akumulačních nádob, každá o objemu 8 m³. Na snímku je zachyceno spouštění jedné nádoby pomocí portálového jeřábu do útrob Národního divadla.

Investice do škol, nemocnic a úřadů dávají smysl

V diskusi zaznělo, že případné omezení plošných dotací nemusí znamenat ústup od podpory jako takové. Jedním z témat byla také větší orientace na modernizaci veřejných budov. Český i slovenský veřejný sektor vlastní desítky tisíc objektů – školy, nemocnice, úřady či kulturní instituce – z nichž značná část je energeticky i technicky zastaralá.

Příkladem je aktuální projekt energetických úspor v Národním divadle. Modernizace v hodnotě přibližně 250 milionů korun zajišťuje společnost ENETIQA Solutions, která je členem Asociace poskytovatelů energetických služeb formou EPC (Energy Performance Contracting), tedy s garancí konkrétních a předem spočítaných úspor energie.

„Projekt je podpořen z Národního plánu obnovy a obsahuje instalaci jednotek tepelných čerpadel využívajících vodu z Vltavy, kogeneračních jednotek s akumulačními nádržemi, modernizaci plynové kotelny a další opatření,“ vysvětluje Martin Hvozda z ENETIQA Solutions s.r.o. a místopředseda Asociace poskytovatelů energetických služeb, která projekt realizuje.

Podle Miroslava Marady z Asociace poskytovatelů energetických služeb by bez dotační podpory řada podobných projektů vůbec nevznikla:

„Obzvláště důležitá je tato podpora pro organizační složky státu, jako jsou ministerstva a úřady, a státní příspěvkové organizace. Změna podmínek financování by neměla být náhlá a nečekaná, ale pozvolná a koordinovaná.“

Podpora podle skutečného efektu

Z hlediska energetické politiky je podle odborníků smysluplné zaměřit podporu na opatření s nejvyšším dopadem na snížení spotřeby. Typicky jde o komplexní zateplení obálky budovy, výměnu neefektivních zdrojů tepla či systémová opatření, která dlouhodobě snižují potřebu energie.

„Plošné dotace byly vhodným nástrojem v době energetické krize a extrémních cen. V období stabilizace energetického trhu může být efektivnější kombinace cílených dotací – například pro veřejné budovy či nízkopříjmové domácnosti – a zvýhodněného financování pro ostatní vlastníky,“ uzavírá Marcela Kubů.

Zástupci oboru se zároveň shodují, že jakékoli změny v programu musí být předvídatelné a koordinované. Energetická transformace budov je dlouhodobý proces a stabilní prostředí je klíčové pro investory i realizátory.