Na co si dát pozor při koupi chaty nebo chalupy z pohledu izolací

Pokud uvažujete o koupi rekreační nemovitosti, ať už jde o chatu nebo chalupu, vyplatí se věnovat pozornost tomu, zda – a jak – je stavba tepelně zaizolovaná. Může vám to pomoci snížit kupní cenu, ušetřit provozní náklady i starosti do budoucna. Cena nemovitosti bez kvalitně provedené tepelné izolace je zpravidla výrazně nižší než u dobře zaizolované stavby.

Rekreační chalupa může vypadat velmi pěkně, ale pokud není zateplená, její cena je nižší a nehodí se k celoročnímu obývání. Dodatečné zateplení může být nákladné. Vyplatí se zkontrolovat i izolaci podkroví, například kvůli napadení kunou. Ta se v nepravidelně obývaných nemovitostech ráda zabydluje.

Důležité je proto umět rozpoznat alespoň typické chyby a nedostatky v provedení. Pokud zvažujete celoroční užívání objektu, je na místě ještě větší obezřetnost. Špatně zaizolovaná stavba může znamenat výrazně vyšší provozní náklady. Její dodatečné zateplení bývá technicky i finančně náročné – a je třeba s tím počítat.

Zkontrolujte obálku budovy a zaměřte se na vlhkost

Při obhlídce nemovitosti je kromě jejího celkového stavu důležité zaměřit se i na přítomnost vlhkosti a stav tzv. obálky budovy – tedy fasády, střechy, oken a podlah. Právě tyto části rozhodují o energetické náročnosti, komfortu i celkové životnosti stavby. Tyto konstrukce je potřeba prověřit i v případě, že nemáte ambici objekt využívat celoročně.

„Zateplení výrazně ovlivňuje cenu nemovitosti, a pokud není provedeno kvalitně nebo v dostatečné tloušťce, měl by kupující požadovat slevu – často i v řádech statisíců korun,“ doporučuje architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.

U starší chalupy zkontrolujte především stav stěn a podlah. Pokud má stavba problémy s nadměrnou vlhkostí, bude nutné je nejprve odstranit – zvláště v případě, když plánujete dům zateplit.

Kontrolu si zaslouží zejména podlahy a stěny. U starších chalup se pod zdánlivě pěknou dřevěnou podlahou může skrývat pouze dusaná hlína nebo stavební suť, která se dříve běžně používala k vyplnění základů.

„Odstranění vlhkosti a zateplení takových podlah je technicky náročné a drahé. Pro víkendové využití to může být dostačující, ale pro trvalé bydlení je třeba počítat s investicemi ve výši statisíců korun,“ upozorňuje Marcela Kubů.

Pokud se ve stavbě vyskytuje nadměrná vlhkost – projevující se například plísněmi, odlupující se malbou nebo opadanou omítkou – je třeba zpozornět zejména tehdy, pokud je objekt zateplený. V takovém případě totiž může jít o špatně provedené hydroizolace, jejichž oprava bývá technicky i finančně náročná. V takové situaci je na místě požadovat slevu, nebo alespoň počítat s tím, že tento problém bude nutné odstranit na vlastní náklady.

Pozor na kunu ve střeše

Zvláštní pozornost je při nákupu rekreační stavby třeba věnovat izolaci střechy. V objektech blízko přírody, které bývají po většinu roku prázdné a tiché, si totiž kuny často budují doupata. Nejednoho majitele chalupy překvapilo, že během zimy mu ze zateplení zbyly jen cáry plné výkalů, zbytků potravy a mrtvých zvířat – často v celé ploše podkroví. Varovnými signály jsou fleky v podhledech a zápach.

„Kuna si nevybírá – poškodit může jakýkoli typ izolace. Jedinou účinnou ochranou je zamezit jí přístup do konstrukce střechy, například pomocí speciálních kovových zábran,“ doporučuje Marcela Kubů.

Neplaťte za špatně provedené izolace

U již zateplených objektů je důležité zkontrolovat, zda bylo zateplení provedeno odborně a v souladu se současnými standardy. Kupující má právo požadovat průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a při prodeji obdržet platnou stavební dokumentaci odpovídající skutečnému stavu.

Energetický štítek je základním vodítkem pro odhad nákladů na energie. Z projektové dokumentace lze vyčíst skladbu konstrukcí i tloušťku zateplení, přesto je vhodná i důkladná fyzická kontrola.

„Běžně vídáme stavby označené jako zateplené, ale izolace má sotva pár centimetrů, nebo nejsou správně řešeny detaily – například chybí přerušení tepelných mostů v oblasti soklu, střechy nebo oken. Střecha je zateplena jen 10 cm, ačkoliv dnes je doporučováno minimálně 30 cm. Často také chybí nebo je špatně provedena parotěsná zábrana, která je pro funkčnost zateplení klíčová,“ dodává Marcela Kubů.

Pro celoroční bydlení se vyplatí fasádu staršího domu zateplit 18 cm minerální vaty a střechu alespoň 30 cm. Minerální vata je pro starší stavby ideální, protože pomáhá propouštět zbytkovou vlhkost.

Pokud chcete dům obývat celoročně, myslete na zateplení

Nezateplená chata nebo chalupa se může zdát jako výhodná investice, zejména pokud má sloužit pouze k rekreačnímu využití v teplejších měsících. Situace se ale může změnit – například v důchodu, kdy člověk ocení možnost celoročního pobytu. Pokud však stavba trpí vlhkostí, chybí jí hydroizolace nebo má poškozené zdivo, může být dodatečné zateplení velmi náročné – jak technicky, tak finančně.

V takovém případě je nutné nejprve provést sanaci, která celkové náklady výrazně navýší.

„Ideální je proto koupit nemovitost, u níž bude možné snadno provést zateplení – tedy suchou stavbu s funkčními hydroizolacemi a opravenou střechou včetně krovu. Pokud tomu tak není, měly by se tyto nedostatky promítnout do kupní ceny,“ uzavírá architektka Marcela Kubů.

Starší stavby se vyplatí dodatečně zateplit ideálně minerální vatou – umožňuje totiž odvádět zbytkovou vlhkost, takže stavba může přirozeně „dýchat“. Nešetřete na tloušťce izolace, bohatě se vám to vrátí v podobě nízkých nákladů na vytápění. Optimální tloušťka pro fasádu je 18 cm, u střechy alespoň 30 cm. Minerální vata je navíc trvanlivá, nehořlavá, má výborné tepelněizolační vlastnosti a zároveň přispívá k lepší akustické pohodě v interiéru.