Pokud v noci na půdě slyšíte neznámé zvuky, například dupání a pronikavé pištění, je pravděpodobné, že se tam usídlila kuna skalní. Začíná boj o čas, protože pokud se ve střeše trvale usídlí, dokáže během několika měsíců zničit zateplení střechy v hodnotě několika set tisíc korun.
Se svým štíhlým a hbitým tělem se kuny snadno protáhnou i úzkými otvory o rozměrech několika centimetrů. Běžně používané střešní izolanty pro jejich tvrdé drápy, kterými si hloubí nory v zemi, nepředstavují žádnou překážku. Líbí se jim tam, kde je teplo, sucho a nehrozí jim nebezpečí. A právě dobře zateplená střecha přesně splňuje tato kritéria.
Jak poznat, že je ve střeše kuna:
hluk: škrábání, cupitání a pískání
průsaky tekutin skrze sádrokarton stropu: vlhké rohy, mokré „mapy“, vznik plísní
na půdě jsou výkaly a nacházíte rozcupované kousky izolantu
v půdních prostorech cítíte intenzivní zápach moče a výkalů
Protože kuna ve dne spí, škrábání a cupitání nad hlavou obyvatelé podkroví zažívají zejména v noci. Pokud dům není celoročně obýván, nevítaného hosta ve střeše si lidé všimnou až během sezony. V případě rekreačních objektů to může být až několik měsíců po jejím vniknutí.
„Když už je kuna ve střeše, je nutné co nejrychleji střechu rozebrat, odstranit a nahradit poškozenou izolaci a výkaly znečištěnou střechu sanovat. S každým týdnem navíc se bude poškození zvětšovat, takže se nevyplatí opravu odkládat,“ říká Pavel Švec ze společnosti STAVBY POLNÁ, která se specializuje na realizaci střech, půdních vestaveb a aplikaci tepelné izolace.
Kuna dokáže zničit tepelnou izolaci v celé střeše za jednu sezonu
Jakmile kuna vyvede mladé, tak i během několika měsíců dokážou rozcupovat a znehodnotit izolaci střechy v hodnotě stovek tisíc korun. Devastace izolační vrstvy je velmi rychlá a intenzivní, škody svým rozsahem obrovské. Poškozený izolant je třeba odstranit a nahradit novým, protože je obvykle nepoužitelný.
„Kunou napadený izolant nejen že ztrácí své izolační schopnosti, ale navíc se stává doslova biologickou zbraní. Je nasáklý kuními výkaly, močí, hnijícími mršinami, což vytváří ideální mix pro vznik infekce a šíření škůdců,“ varuje Pavel Švec.
Rozsah poškození se zjišťuje pomocí sond nebo odkrytím částí střechy. Při menším rozsahu napadení lze opravu realizovat lokálně, tedy jen v místech, kde byla izolace poškozena. V takovém případě není potřeba nákladně překládat celou střechu a vyměnit veškerou izolaci.
U větších poškozených ploch je obvykle třeba udělat plošnou opravu včetně výměny znehodnoceného izolantu. Pokud jsou poškozeny podstřešní fólie a parozábrana, je nutné provést kompletní přeložení střechy.
„V takovém případě se musí demontovat střešní krytina, odstranit střešní latě a vyměnit poškozená fólie a izolace. Jde o odbornou práci, která v sobě zahrnuje klempířské prvky a dobré naplánování postupu rekonstrukce. Při lokální i plošné opravě musí být poškozená izolace vyjmuta a nahrazena novou. Je třeba opravit i další poškozenou skladbu střechy včetně sádrokartonových podhledů, pokud byly poškozeny prosakujícími výkaly či rozkládajícím se kadáverem. Doporučujeme proto kompletní dezinfekci postižených prostor,“ vysvětluje Pavel Švec ze společnosti STAVBY POLNÁ.
Opravu střechy je třeba udělat co nejdříve, aby poškození bylo co nejmenší a cena opravy se tím postupně nenavyšovala.
Jaké škody kuny mohou způsobit:
velmi poškozená tepelná izolace, podstřešní folie a parozábrana.
vznik teplených mostů a následná kondenzace vody v místech, kde chybí izolant
nánosy výkalů a hnijících mršin v různém stadiu rozkladu.
v místech, kde izolace zcela zmizela, se často objevují vosí a sršní hnízda
množení škůdců: blechy, štěnice, vosy, sršni, komáři, klíšťata, mouchy a jejich larvy, muňky, blechy
semeniště chorob: borelióza, Q horečka, leptospiróza, encefalitida, salmonelóza a podobně.
Kunu zastaví jen mechanické zábrany v přístupových místech
Součástí lokální i plošné opravy je přesná lokalizace míst, kudy kuna do střechy leze. Jedinou opravdu funkční obranou proti kuně je totiž instalace mechanických zábran v místech, kudy může do střechy proniknout. Takto by si měli objekt preventivně zabezpečit zejména majitelé nemovitostí v blízkosti lesů a parků, kde je výskyt kun častý.
„Zamezení průniku kuny do střechy dosáhnete pomocí kovových klempířských prvků, tedy ocelovými sítěmi, kudy se kuna neprotáhne. Jedná se o jakýkoli otvor o velikosti kuní lebky. V praxi to znamená všechny otvory o velikosti 5 cm a více. Tyto zábrany musí být pečlivě instalovány všude, kudy může kuna potenciálně do střechy vniknout,“ vysvětluje Pavel Švec.
Tyto zábrany se instalují během tepelné izolace nové střechy či během rekonstrukce izolačního souvrství již napadené střechy.
Žádný „kunám odolný“ izolant neexistuje
Největším omylem je, pokud si lidé myslí, že vniknutí kuny do střechy zabrání instalací dobře zvoleného izolantu. Rozšířeného omylu zneužívají někteří prodejci, kteří ve vlastnostech izolantů uvádějí, že účinně brání vniknutí kuny do izolačního souvrství. Jaká je skutečnost?
Kuna se dokáže zabydlet v podstatě všude, kam se protáhne či si vydrápe otvor. Protože jsou měkčí než drápy zvířete, šanci odolat průniku nemají všechny běžně používané izolanty: skelná nebo kamenná (minerální) vata, polystyren (EPS), celulóza nebo stříkané PUR pěny.
„Pokud to někdo tvrdí, dopouští se argumentačních faulů,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace a dodává:
„Po technické stránce rozhodně nelze říct, že by některý izolant lépe bránil vniknutí kuny či jiných zvířat. Veškerá taková tvrzení jsou založena na domněnkách či spíš hospodských mýtech. Praktické zkušenosti se dají shrnout tak, že když kuna chce, domov si udělá v jakémkoli izolantu.“
Co patří mezi nejčastější nepodložená tvrzení? Třeba že materiál kunám „nechutná či nevoní“ nebo že kuna nemá ráda sypké materiály typu foukané celulózy nebo minerální vlny. Prý se bojí, že se v těchto materiálech „utopí“. Prodejci stříkaných PUR pěn a polystyrenu zase často tvrdí, že kuna se přes tyto izolanty nedostane, protože jsou tuhé, což kunu údajně odradí.
„Na základě provedených rekonstrukcí a oprav střech, které kuny poničily, víme, že žádný izolant pro kunu nepředstavuje překážku, a to i v případě PUR pěny anebo polystyrenu. Kuny si dokážou do ztvrdlé země ostrými drápy snadno vyhloubit noru, takže tuhé izolanty pro ně nepředstavují vůbec žádnou překážku. Vniknou do střešního pláště a začnou vše prokousávat, drápy vyškrábou tunely ve vnitřní části izolace a takto zvládnou zničit úplně celou střechu,“ vysvětluje Pavel Švec.
Pozor na babské rady, jak se zbavit kuny: nefungují
Nepodložená tvrzení některých realizačních firem přiživují i časté babské rady. Mnohé si nezadají s praktikami voodoo: postříkání přístupové cesty různě zapáchajícími látkami, rozmístění chlupů koček a psů, vlasů lidí anebo ponechání hlasitě hrajícího rádia na půdě. Lze koupit i různé odpuzovače, jež mají vydávat zvuky, které kuny nesnášejí.
„Na rušivý zvuk si kuna časem stejně zvykne, stejně jako na různé pachy, které navíc po čase vyprchají. Účinnost takových opatření je proto omezená a někdy vyloženě nefunkční. Jediným účinným řešením je instalace speciálních ocelových sítí v místech, kudy může kuna do střechy vniknout,“ shrnuje mnohaleté zkušenosti Pavel Švec.
Kuny jsou navíc zákonem chráněny, takže nepřipadá v úvahu na ně líčit pasti anebo jedy, které by je usmrtily.
„I kdyby se vám je podařilo chytit živé a následně byste je vypustili do lesa, je pravděpodobné, že se brzy vrátí. Kuny jsou také velmi inteligentní, takže do pasti jen tak nevlezou, a to ani když tam dáte chutnou návnadu,“ varuje Pavel Švec ze společnosti STAVBY POLNÁ.
Jaký izolant je pro zateplení střechy nejlepší?
Odborné realizační firmy mají co do volby izolantu pro střechu jasno. Měl by to být materiál, který má výborné izolační vlastnosti, snadno se aplikuje a je paropropustný.
„Jednoznačně preferujeme minerální vatu ať už ve formě řezaných izolačních pásů, desek nebo foukanou vatu. Máme s tímto materiálem dobré zkušenosti, dobře se s ním pracuje, výborně izoluje a má dlouhou živostnost. Pokud se mechanicky zabrání vniknutí kuny na půdu, bude dobře sloužit desítky let,“ vysvětluje Pavel Švec ze společnosti STAVBY POLNÁ.
Důležitou vlastností, kterou si laik před realizací neuvědomí, je i snadná náhrada izolantu. Byť dobře provedená izolace střechy bez údržby může sloužit desítky let, občas se vyskytnou situace, kdy se nelze vyhnout lokální opravě – například po vniknutí kuny nebo pokud začne do střechy zatékat, třeba po silné bouřce či vichřici, která poškodí střešní krytinu a fólii.
„V případě minerální vlny snadno opravíme poškozený izolant a nahradíme jej novým, který si snadno opatříme ve stavebninách. U drobnějších oprav si to může člověk udělat i sám. V případě stříkaných PUR pěn to tak jednoduché není, musí přijet firma se speciálním vybavením a s tím rostou i náklady na opravu,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Více informací k tématu získáte na www.kuny-na-strese.cz
Poznámka: Fotografie z realizací opravy střech poškozené kunami laskavě poskytla společnost STAVBY POLNÁ s.r.o., která je i držitelem autorských práv.