Výsledky vyhledávání

Důchodci a domácnosti s nižšími příjmy mohou získat až 150 tisíc na stavební úpravy, díky kterým ušetří na energiích. Jak je nejlépe utratit? Možnosti jsou předem dané: tepelná izolace střechy, podlahy půdy a stěny domů anebo výměna oken a dveří. Pokud vás zajímá, kolik taková práce stojí, podívejte se na na ceník stavebních prací, který vytvořila Asociace výrobců minerální izolace. Z něj například vyplývá, že orientační cena za zateplení metru čtverečního šikmé střechy minerální vatou o tloušťce 30 cm včetně práce vyjde obvykle na 550 až 700 korun, v případě fasády (kontaktního zateplení ETICS) to je 1500 až 2000 korun. Izolace stropu minerální foukanou vatou v tloušťce 40 cm se pohybuje od 700 korun za čtvereční metr. Jaké práce se vyplatí z hlediska energetických úspor nejvíce? Čtěte dále.

Stát nabízí seniorům a domácnostem pobírající příspěvek na bydlení 150 tisíc korun na stavební úpravy, které jim sníží výdaje za energie. Podle analýzy Asociace výrobců minerální izolace jsou v Česku stále dvě třetiny rodinných domů nezateplené, takže dotace může zejména nízkopříjmovým domácnostem značně pomoci. Bude dost izolačních materiálů? A jak budou izolační hmoty drahé? Je pomoc státu dostatečná? Na co si dát pozor? Zjistíte v relaci Události, komentáře odvysílené Českou televizí, ve které na otázky odpovídal Ondřej Šrámek, prezident Asociace výrobců minerální izolace.

Chcete si zateplit dům, abyste platili málo za energie? Pak rozhodně nešetřete na tloušťce izolace a zateplete fasádu alespoň 20 cm minerální vaty a střechu či půdu 40 cm. Jaký izolant vybrat? Podívejte se na reportáž CNN Prima NEWS: Chyby při zateplení domu. Pokud chcete mít levné energie, nejdůležitější je si zateplit dům pořádnou vrstavou izolantu. Nejdříve střechu a stropy, kudy uniká až 20 % tepla, tam dejte alespoň 40 cm vaty. Potom si zateplete fasádu domu, kam se vyplatí dát minimálně 20 cm minerální izolace. Pokud se rozhodujete mezi minerální či skelnou vatou a polystyrenem (EPS), tak rozhodně šáhněte po vatě. Minerální vata je totiž naprosto nehořlavá a navíc pohlcuje hluk, takže kromě úniku tepla účinně brání také průniku hluku z ulice. Více o chybách při zateplování se dozvíte z reportáže CNN Prima News, ve které naše asociace radí, jakým nejčastějším chybám je třeba se při a zteplování domu vyvarovat.

Plánujete zateplit šikmou střechu v podkroví? Pak se musíte rozhodnout, jestli střechu zaizolovat nad krokvemi nebo mezi a pod krokvemi. S tím souvisí i volba vhodného izolačního materiálu. Zvolit minerální vatu, stříkanou PUR pěnu anebo polystyren (EPS)? Jaký materiál vybrat se dozvíte z videa, ve kterém se věnujeme nejčastějším formám zateplení střech. Formy zateplení šikmé střechy Izolace nad krokvemi je ideální v případě kompletní rekonstrukci střechy, a to včetně výměny střešní krytiny. Umožní využít v maximální míře obytný prostor, protože izolace je umístěna nad trámy nesoucími střechu. Krokve tak zůstanou viditelné a mohou se tak stát ozdobou interiéru. Jako nadkrokevní izolant se použít minerální vata dodávaná v deskách nebo rolích. Ta je nehořlavá a má výborné akustické vlastnosti: brání například průniku hluku deště či ruchu z ulice. Další možností jsou PUR či PIR panely. Pozor, PUR či PIR panely jsou hořlavé a mají špatné akustické vlastnosti. Izolace mezi krokve a pod krokve se vkládá se mezi dřevěnou konstrukci krovu a následně i pod krokve v jedné nebo ve dvou vrstvách. Mezi nejoblíbenější patří minerální vaty: tedy skelná anebo kamenná vlna. Do střechy se doporučuje aplikovat minimálně 30 cm izolantu. V případě novostaveb dokonce více než 40 centimetrů. Jedině tak lze dosáhnout ideálních tepelných úspor. PUR pěny a to ve formě stříkané izolace. PUR pěna izoluje podobně jako minerální vlna. Nenechte se ale oklamat tvrzením, že 20 cm PUR pěny izoluje stejně jako 30 cm minerální vaty. Není to pravda, srovnání obou izolantů si můžete najít v nezávislém testu. PUR pěnu musí navíc vždy aplikovat vyškolený pracovník za pomocí speciálního zařízení. Z pěny se po zaschnutí stane pevný, tvrdý a nepružný materiál. U dřevěných krovů to je problém, protože dřevo sesychá a mění svůj tvar. Pružná minerální vlna vznikající mezery vyplní. Ztvrdlá PUR pěna nikoli, takže mohou vznikat tepelné mosty a spárami unikat teplo. Hlavní nevýhodou PUR pěn je ale jejich hořlavost a toxicita vznikajícího kouře. V čem má minerální izolace navrch? Je nehořlavá, vyrobená z přírodních surovin, zdravotně nezávadná, prodyšná, což zabraňuje vlhnutí a tvorbě plísní. V čem je minerální vata lepší Obrovskou výhodou je, že minerální vata dokonale pohlcuje venkovní hluk. Laboratorní měření prokázalo, že 26 cm minerální vlny izoluje zvukově lépe než stejně tlustá PUR pěna. Minerální izolace byla v testu o 14 dB lepší. Další výhodou minerální izolace je její snadná použitelnost, což potvrzují i samotní stavitelé. „Jednoduchá montáž je pro mě supr, nařežu si, co potřebuju, jednoduše to vycpu a dokážu to udělat i svépomocí sám,“ říká inženýr Michal Vancl ze společnosti VEXTA a.s., která patří mezi největší dodavatele dřevostaveb v Česku. Pokud si neví rady, poraďte s nezávislým odborníkem, který navrhne nejvhodnější izolant, jeho tloušťku a ideální způsob aplikace. Detaily o skladbě šikmých střech a doporučení odborníků naleznete zde.

Ceny energií raketově rostou. Domácnosti, které vytápí elektřinou nebo plynem, proto hledají způsoby, jak ušetřit. Jedním z nejúčinnějších je zateplení domu. Nejen o zateplování si povídala reportérka televize Nova s Ondřejem Šrámkem, prezidentem Asociace výrobců minerální izolace. Vytápění plynem a elektřinou se silně prodraží. Jak se dají snížit náklady? | TN.cz (nova.cz)

Nezateplené rodinné domy čeká v zimě tvrdý finanční náraz. Pokud nesníží spotřebu energie, roční účet za energie se jim může letos vyšplhat i na 200 tisíc korun. Podle analýzy Asociace výrobců minerální izolace jsou v Česku stále dvě třetiny rodinných domů nezateplené. Více informací o tom, jak před zimou snížit spotřebu energií získáte ze článku na portálu iDnes.cz.

Nezateplené rodinné domy čeká v zimě tvrdý finanční náraz za předpokladu, že drasticky nesníží spotřebu energie. Roční účet za energie se u „domkařů“ snadno vyšplhá na 200 000 Kč v okamžiku, kdy topí elektřinou anebo jim končí fixace ceny dodávek energií. Nové ceny plynu po ukončení fixace atakují 5000 Kč za 1 MWh, v případě elektřiny dokonce 10 000 Kč za 1 MWh. Plánovaný vládní příspěvek ve výši 16 000 Kč tak domácnostem s vysokou spotřebou pokryje spotřebu sotva na měsíc. REÁLNÝ PŘÍKLAD: Čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2 spotřebuje 40 MWh plynu ročně. Při průměrné současné fixované ceně plynu 3000 Kč za 1 MWh zaplatí měsíčně 10 000 Kč, ročně 120 000 Kč. V případě elektřiny (či nové fixace plynu) to je i více než 5000 Kč za 1 MWh, tedy měsíčně 16 666 Kč, ročně 200 000 Kč. Pozor, nové ceny elektřiny se vyšplhaly dokonce na 10 000 Kč za 1 MWh. Po komplexním zateplení domu klesne spotř domácnosti na 12 MWh a měsíční platby spadnou na cca 3000 Kč (při ceně energie 3000 Kč za 1 MWh) či 5000 Kč (5000 Kč/1 MWh) . Rodina tak uspoří 84 000 Kč, respektive 140 000 Kč ročně. Rozpočet na provedení zateplení činí 522 000 Kč bez dotace. Návratnost investice je tak v závislosti na ceně energií kratší než 6,5 roku. S 30% vládní dotací dokonce ještě o dva roky kratší. Pokud chce domácnost ušetřit, vyplatí se i dílčí investice, například do zateplení střechy. Realizace stojí obvykle od 50 do 80 tisíc Kč, a tepelné ztráty přitom sníží o 20 %. Investice se obvykle vrátí do pěti let. Další úsporná opatření lze provést později. Podle analýzy Asociace výrobců minerální izolace jsou stále dvě třetiny rodinných domů nezateplené! Jedná se většinou o starší stavby v menších obcích, ve kterých žijí nízkopříjmové skupiny obyvatel, velmi často senioři. Nezateplené bytové domy rovněž musí počítat s růstem nákladů, ale nárůst tam nebude tak dramatický jako v případě solitérních rodinných domů, které jsou nezateplené, rozlehlé a mají mnohem větší ochlazovanou plochu, tudíž větší nároky na vytápění. „Dům bez izolace s obytnou plochou 150 m2 běžně spotřebuje okolo 40 MWh ročně. Při průměrné fixované ceně 3000 Kč za 1 MWh plynu a 5000 Kč v případě elektřiny se roční účet za energie vyšplhá na 120 000, respektive 200 000 korun, a to jenom za vytopení domu a ohřev vody. K tomu je ještě třeba připočíst cca 3–4 MWh za napájení elektrospotřebičů, což je dalších 20 000 korun,“ varuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Řada dodavatelů plynu navíc oznámila další zdražení, a ještě před topnou sezonou tak cena plynu poskočí na 5000 Kč za MWh, a v případě elektřiny dokonce na 10 000 Kč za MWh. „V takovém případě mohou domácnosti se spotřebou okolo 40 MWh zaplatit ročně za energie i více než 200 000 korun bez ohledu na to, jestli topí elektřinou nebo plynem,“ varuje Marcela Kubů. Lidé s vysokou spotřebou se musí konečně dovědět, co je čeká Podle Asociace výrobců minerální izolace je nutné konečně lidem říct, co je čeká, pokud mají vysokou spotřebu, a tvrdě je konfrontovat s realitou: „Musí jim někdo říct: Podívejte se na roční vyúčtování. Jestli máte spotřebu více než 20 MWh, tak počítejte s měsíčními zálohami okolo 8 až 10 tisíc korun. Pokud je to mimo vaše finanční možnosti, musíte spotřebu podstatně snížit. Ideálně zateplením domu, na což ale letos nezbývá už moc času, anebo drastickým omezením spotřeby,“ varuje Marcela Kubů. Podstatného omezení spotřeby lze dosáhnout snížením vlastního komfortu – stáhnout teplotu na 18 stupňů, což ukrojí ze spotřeby zhruba 15 % nákladů, a zmenšením vytápěné plochy, tedy vytápět jen několik místností v domě. Tato opatření by mohla snížit spotřebu o cca 10 MWh, v penězích vyjádřeno cca o 30 až 50 tisíc Kč. Zateplení střechy a stropů sníží účet za teplo až o 20 % Další možností, jak ušetřit, je dům rychle dodatečně zateplit. Tady ale začíná boj s časem. „Kompletní zateplení domu včetně přípravy zabere několik měsíců, a navíc realizační firmy mají nasmlouvány zakázky mnohdy i více než půl roku dopředu. Před topnou sezonou se to dá těžko stihnout,“ říká Marcela Kubů. V úvahu tak přichází jen částečné zateplení míst s velkými tepelnými ztrátami, což jsou střechy a stropy. „Třeba zateplením střechy lze tepelné ztráty snížit o 20 %, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun. Zateplení může být realizováno během několika dnů, to do zimy stihnout lze,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů. Státu se vyplatí dotovat i dílčí zateplení v co nejvyšší míře Asociace výrobců minerální izolace doporučuje vládě, aby motivovala lidi i k jednodušším dílčím investicím do snížení energií. Například dotováním zmiňovaného zateplení střechy, a to v maximální možné míře. „Je to rozhodně lepší než přispívat všem domácnostem 16 tisíc na kompenzaci spotřebované energie. Příspěvek na drahé energie pomůže jen jednorázově a mnoha domácnostem pokryje spotřebu sotva na měsíc. Jsou to vyhozené peníze,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů. Vláda na nadcházející topnou sezonu plánuje na kompenzace vydat 66 miliard korun. Pro porovnání, do energetických úspor v rámci Nové zelené úsporám vláda dává pouhé 4 miliardy korun ročně! „Proč se peníze neinvestují tam? Pomohlo to by to snížením spotřeby dlouhodobě a více,“ dodává Marcela Kubů. A navíc, pokud Češi nesníží spotřebu o 15 % plynu, může docházet k postupnému vypínání průmyslu. To, že jsou úspory energií smysluplné, jasně ukazuje jednoduchá kalkulace. Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba rodinného domu ze 40 MWh na 12 MWh, či dokonce ještě výrazněji. Cena za vytápění se tím výrazně stabilizuje: „Rodina tak uspoří ročně 140 000 Kč při ceně energie 5000 Kč/1 MWh, respektive 84 000 Kč ročně při ceně 3000 Kč/1 MWh. Rozpočet na provedení zateplení činí 522 000 Kč bez dotace. Návratnost investice je 6,5 roku, či dokonce méně v závislosti na ceně energií. S 30 % dotací je dokonce ještě o dva roky kratší,“ vypočítává Marcela Kubů. Pro nízkou spotřebu na fasádu alespoň 20 cm izolace, do střechy 40 cm Podle odborníků je ekonomicky efektivní tloušťka fasádní izolace z pohledu investice a úspory alespoň 20 cm. „Pokud by rostly ceny energie meziročně o 4 %, vyplatí se fasádu zateplit 28 cm, střechu více než 40 cm,“ vysvětluje Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA. Michal Čejka dále dodává: „Kdo podcení tloušťku izolace, ten se do budoucna nezajistí proti výkyvům cen energií. A navíc ho bude zateplení stát skoro stejně jako toho, kdo si dům pořádně zateplí. Pouze 10 cm izolace na fasádě nebo 20 cm ve střeše je velmi špatná investice.“ Z reprezentativního průzkumu AVMI mezi pěti sty majiteli novostaveb rodinných domů nicméně vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili fasádu v průměru pouze 13,5 cm izolace. To potvrzuje i Marcela Kubů z AVMI: „Mezi nejprodávanější tloušťky fasádních izolací patří 12 a 14 cm, což je žalostně málo pro rekonstrukce, ale i pro většinu novostaveb. U starších staveb doporučujeme dvojnásobek. V případě použití 12 nebo 14 cm izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost.“

Komplexně zateplit už majitelé rodinných domů do začátku topné sezony nejspíš nestihnou. Energie však pomohou snížit i dílčí investice do zateplení střechy a stropu, které lze realizovat za jeden den. Ušetří se tak až pětina nákladů. Jak si lze snížit účty za energie čtěte v reportáži Seznam Zpráv.

V článku na Seznam Zprávy zjistíte, jak majitelé rodinných domů mohou bojovat s energetickou drahotou. Správná cesta představuje zateplení, výměna oken či dveří. Technologie mohou pomoci, je ale třeba k nim přistupovat uvážlivě.

Zateplujete rodinný či bytový dům? Řekněte si o dotaci až ve výši 50 %. Je to lehčí, než si myslíte. Pokud si chcete snížit účet za energie zateplením fasády, střechy či výstavbou nového nízkoenergetického domu, investiční náklady si můžete snížit získáním dotace. Peníze od státu můžete vyinkasovat i na další přidružené investice, například na vybudování zelené střechy či pořízené nového kotle. Podívejte se na přehled všech dostupných dotací. Vyplatí se nejdříve celou akci naplánovat a zjistit, jestli je k dispozici dotace. Dotace může například žádat z nejkomplexnějšího dotačního programu Nová zelená úsporám, díky kterému může uspořit statisíce korun. Program je zaměřen na rodinné i bytové domy. Vyberte si proto nejdřív jednu z kategorií. Program je zaměřen na rodinné i bytové domy. Vyberte si proto nejdřív jednu z katzateplení střechy, kudy uniká až 25 % tepelné energie. Následuje fasáda, se kterou by se měla spojit výměna starých oken. V případě bytových domů je prioritou fasádní zateplení v kombinaci s výměnou oken. Chci dotaci, co mám pro to udělat Získat dotaci je lehčí, než si myslíte, zvládnete to i sami. Nicméně možností, jak uspořit, je celá řada a pravidla s tím spojená mohou být pro laika těžko srozumitelná. Vyplatí si proto využít služeb odborníků. Některé záměry totiž mohou podléhat schválení stavebním nebo jiným úřadem, souhlasu sousedů a podobně. Seznámení: Přečtěte si podmínky programu. Zjistěte, jak postupovat a jaké dokumenty budete potřebovat. Projekt: Vyberte specialistu, který vám pomůže s přípravou či zpracováním projektu. Žádost: Dotační žádost podáte a spravujete jednoduše přes webovou stránku. Realizace: Některé práce vám zajistí odborná firma, jiné zvládnete svépomocí. Najděte si odborníka a zvolte vhodné výrobky. Proplacení dotace: Pro proplacení dotace předložte dokumenty o provedených pracích. ​ PŘÍKALD: zvažovaný projekt se nachází v Moravskoslezském kraji, bude obsahovat komplexní zateplení a tepelné čerpadlo pro teplovodní vytápění s přípravou teplé vody. Orientační výše dotace je okolo 762 400 Kč: dotace na opatření 697 400 Kč, dotace na projektovou dokumentaci 25 000 Kč a dotační bonus 40 000 Kč. Rodinné domy: na co lze čerpat dotace Zateplení Dotace na zateplení obvodových stěn, střechy, stropů a podlah u stávajících rodinných domů, vč. zimních zahrad. Podpora se vztahuje i na výměnu oken, dveří a jiných stavebních otvorů. Novostavba Dotace na výstavbu nebo nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností. Vyšší dotaci získáte, pokud postavíte úspornější dům, zpravidla využívající energii z více obnovitelných zdrojů. Zelené střechy Dotace na výstavbu zelených střech (extenzivních, polointenzivních a intenzivních) na rodinných domech, případně dalších nadzemních stavbách ve vlastnictví žadatele. Kotle, kamna a tepelná čerpadla Dotace na výměnu neekologických kotlů na pevná paliva nižší než 3. třídy a lokálních topidel (např. kamen) využívaných jako hlavní zdroj tepla za kotel na biomasu, tepelné čerpadlo či plynový kondenzační kotel. Využití tepla z odpadní vody Dotace na systémy pro využití tepla z odpadní vody včetně příslušenství a zapojení systému. Fotovoltaické systémy Dotace na domácí solární fotovoltaickou elektrárnu propojenou s distribuční soustavou. Vyrobená elektrická energie se přednostně využívá v domě. ​ Dešťovka (dešťová a odpadní voda) Dotace na efektivní zachytávání a využití dešťové a odpadní vody. Zachycenou vodu lze použít na zalévání zahrady nebo jako vodu užitkovou. Přínosem je úspora výdajů a spotřeby pitné vody. Příprava teplé vody, solární ohřev Dotace na pořízení a instalaci nového systému na přípravu teplé vody pomocí solárních panelů či tepelného čerpadla. Stínicí technika Dotace na venkovní stínicí techniku (rolety, žaluzie apod.), která slouží ke snížení tepelné zátěže místností uvnitř budovy. Řízené větrání s rekuperací Dotace na systémy řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Ekomobilita Podpora se poskytuje na pořízení a instalaci dobíjecí stanice pro osobní elektromobil a dalších zařízení nezbytných pro její provoz. Projektová podpora Dotace na projektovou přípravu, energetické hodnocení, odborný technický dozor a měření průvzdušnosti obálky budovy. Bonus za využití více opatření Při kombinaci více opatření můžete další peníze navíc. Čím více opatření zkombinujete, tím vyšší bonus. Zvýhodnění může dosáhnout až 185 000 Kč. Více informací o dotacích získáte zde.

Nejlevnější a nejbezpečnější je energie, kterou nepotřebujeme. Výzva „Energetická svoboda“ proto apeluje na politické představitele, aby vytvořili podmínky pro vznik energeticky bezpečné České republiky, která nebude závislá na ruském plynu a ropě. Iniciativa domácnostem nabízí různé možnosti dosažení energetických úspor, které podstatně přispívají k energetické soběstačnosti země. Mezi ty patří renovace budov, využití obnovitelných zdrojů energie či lokální produkce biometanu. Nejvíce zemního plynu (dvě třetiny) spotřebují české domácnosti na vytápění. „Rodinný dům s podlahovou plochou 150 m2, který není zateplený, spotřebuje až 40 MWh plynu ročně. Tuto extrémní spotřebu lze podstatně snížit zateplením domu,“ říká architektka Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Komplexně zatepleno je přitom pouze 25 % rodinných domů v Česku (tj. 400 000 z celkového počtu 1,6 mil.) a 40 % bytových domů. Samotné panelové bytové domy jsou zrekonstruovány z 55 %. Abychom se postupně zbavili závislosti na fosilních palivech z nestabilních zemí, vyplatí se zateplit stěny, střechu, ale třeba i suterén domu. Komplexní zateplení může přinést 70 % úspory energie, ale vyplatí se i dílčí (menší) opatření – například zateplení střechy, suterénu nebo štítových stěn. „Jen samotnou renovací budov se ušetří 1,8 miliard kubíků zemního plynu, a to především díky zateplování budov, výměně oken, instalaci rekuperace a optimalizaci zdrojů tepla. Produkcí biometanu lze vyrobit do pěti let 1,3 miliardy kubíků zeleného plynu ročně,“ vypočítává dopady konkrétních opatření na tuzemskou energetiku Martin Sedlák, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky, která je iniciátorem výzvy. Zateplení budov sníží spotřebu plynu ještě před nadcházející zimou Stát by měl nad rámec současně běžících úspěšných programů, například Zelená úsporám, zavést podporu pro tzv. rychlá opatření. Ty mají za cíl v krátké době snížit spotřebu energií v co největším počtu budov a zároveň umožnit dokončení jejich komplexní renovace v budoucnosti. „Například zateplením střechy lze tepelné ztráty snížit o 20 %, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun,“ dodává architektka Marcela Kubů. Ministerstvo životního prostředí proto v nejbližší době plánuje rozšířit nabídku dotací na úspory energií pro domácnosti prostřednictvím administrativně rychlých a jednodušších dotačních programů. Připravuje se proto tzv. „light“ verze dotačního programu Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light), který rychlé renovace vedoucí k úsporám umožní. „Zaměří se na dílčí renovace jako je například zmiňované zateplení střech, které je rychlé a přinést úsporu energií ještě před nadcházející zimou. Zároveň se bude jednat o administrativně velmi jednoduchý program po vzoru kotlíkových dotací, na který dosáhne až 15 000 tisíc domácností ročně,“ uzavírá Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Pokud se chce ČR vymanit ze závislosti na plynu, neměl by stát dotovat drahou energii, ale měl by se zaměřit na opatření, která domácnostem účinně sníží jejich energetickou spotřebu. Podporovat je proto třeba i menší projekty, například zateplení střech, a nikoli pouze ty komplexní, jako zateplení celého domu. Může to pak k realizaci úsporných opatření motivovat řadu domácností. Pouhé zateplení střechy sníží spotřebu tepla o 20 procent, stojí zhruba 80 tisíc korun a realizace je hotova za jediný den. Oproti tomu kompletní zateplení rodinného domu sice sníží účty za energie až o 70 %, je ale náročné na přípravu i provedení a stojí přes půl milionu korun. To může řadu domácností odradit. Státní podpora malých projektů tak může zásadně snížit spotřebu energií ještě letos. Naopak daňové zvýhodnění energií, například odpuštění DPH, k úsporám motivovat nebude a je dlouhodobě neudržitelné. PRAHA, 11. dubna 2022 – Roční platba za energie přesahující 80 000 Kč za dodávku plynu o objemu 40 MWh je realitou pro nezateplené rodinné domy s podlahovou plochou 150 m2 (viz příklad). Pokud se má Česko vymanit ze závislosti na plynu, musí rodinné domy ideálně snížit roční spotřebu energie pod 12 MWh. Dosažení 12 MWh je naprosto realistický cíl. Takovou spotřebu mají domy postavené v běžném standardu před 15 lety nebo dobře zateplené starší domy. „S touto spotřebou je možné zvládnout i vyšší cenové výkyvy při zachování komfortu bydlení. Při vyšší spotřebě to znamená začít drasticky šetřit, třeba topit jen v některých místnostech,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Nižší spotřeby energie lze dosáhnout komplexním zateplením, které je však náročné na přípravu i provedení, a nízkopříjmoví majitelé domů si jej často nemohou dovolit, a to ani po započtení dotace. Dosavadní a pochopitelná strategie státu je podporovat větší projekty s vyšším potenciálem úspor. Po zateplení celého domu totiž může spotřeba klesnout až o 70 %. Realizace takového projektu ale vyjde přes 500 tisíc Kč. Státní podpora menších projektů pomůže Asociace výrobců minerální izolace doporučuje vládě, aby motivovala lidi i k jednodušším dílčím investicím do snížení energií. „Třeba zateplením střechy lze tepelné ztráty snížit o 20 %, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů. Vyjádřeno v penězích na modelovém případě by to znamenalo úsporu 8 MWh ročně, což představuje úsporu zhruba 16 800 Kč. „V případě, že by se stát rozhodl snížit DPH za energie na nulu, domácnost sice uspoří podobnou částku, ale jen jednorázově, a to není pro nikoho dlouhodobě výhodné,“ dodává Kubů. Státní podpora menších projektů může k úsporám motivovat méně majetné investory, kteří by na úspory jinak rezignovali. Dají se realizovat ještě letos, tedy před příchodem další topné sezony,“ říká Marcela Kubů. Menší dílčí investice, třeba zateplení střechy v řádu desítek tisíc korun, si investoři zatím hradí sami bez státní podpory. K dosažení nízké spotřeby je třeba 20 cm a do střechy 40 cm izolace Podle odborníků je ekonomicky efektivní tloušťka fasádní izolace z pohledu investice a úspory alespoň 20 cm. „Pokud by rostly ceny energie meziročně o 4 %, vyplatí se fasádu zateplit 28 cm, střechu více než 40 cm,“ vysvětluje Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA, a dodává: „Kdo podcení tloušťku izolace, ten se do budoucna nezajistí proti výkyvům cen energií. A navíc ho bude zateplení stát skoro stejně jako toho, kdo si dům pořádně zateplí. Pouze 10 cm izolace na fasádě nebo 20 cm ve střeše je velmi špatná investice.“ Z reprezentativního průzkumu AVMI mezi pěti sty majiteli novostaveb rodinných domů nicméně vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili fasádu v průměru pouze 13,5 cm izolace. To potvrzuje i Marcela Kubů z AVMI: „Mezi nejprodávanější tloušťky fasádních izolací patří 12 a 14 cm, což je žalostně málo pro rekonstrukce, ale i pro většinu novostaveb. U starších staveb doporučujeme dvojnásobek. V případě použití 12 nebo 14 cm izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost,“ říká Marcela Kubů. TABULKA: K dosažení roční spotřeby pod 12 MWh je třeba zaizolovat fasádu alespoň 20 cm izolantu a střechu 40 cm REÁLNÝ PŘÍKLAD: Čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2 spotřebuje průměrně 40 MWh plynu ročně. Při ceně plynu 2 100 Kč za MWh zaplatí měsíčně 7 000 Kč, ročně 84 000 Kč. Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba domácnosti na 12 MWh a měsíční platby spadnou na cca 2 100 Kč. Rodina tak uspoří až 58 800 Kč ročně. Rozpočet na provedení zateplení je 522 000 Kč bez dotace, návratnost je 9 let. Pokud chce investor ušetřit, vyplatí se i dílčí investice, například do zateplení střechy. Realizace stojí obvykle od 50 do 80 tisíc Kč, a tepelné ztráty přitom sníží o 20 %. Investice se vrátí za 4,5 roku. Další opatření může domácnost provést později.