Asociace výrobců minerální izolace, z.s.

L 66352 vedená u Městského soudu v Praze,
zapsáno dne 9. 8. 2016
Praha 10-Vršovice, Kubánské náměstí 1391/11

Pozice asociace k revizi normy ČSN 730810

06/12/2015

AVMI vítá probíhající revizi normy ČSN 730810 a zejména vítá otevření diskuse nad požadavky na požární bezpečnost vnějšího kontaktního zateplení budov. V tomto dokumentu AVMI argumentuje, že:

 

  • Stávající úprava je nevyhovující a zbytečně složitá. Obsahuje dnes již neopodstatněnou dvojkolejnost, kdy na jinak stejné budovy a jejich obyvatele se vztahují odlišná pravidla podle stáří budovy. Pravidla jsou navíc velmi složitá, budovy jsou rozděleny do celkem 5 výškových kategorií a navíc se dále dělí na celkem 7 výškových „pásem“ s rozdílnými požadavky v rámci jedné budovy.

  • Nový koncepční přístup navržený v revizi ing. Boháčem (druhý návrh) jde správným směrem, ale požadavky jsou paradoxně nastaveny tak, že u výrazné části budov by došlo ke snížení úrovně požární bezpečnosti. Návrh zcela správně odstraňuje situaci, kdy na jedné budově jsou aplikovány různé požadavky podle výškových „pásem“, což je v Evropě zcela ojedinělý přístup. Zároveň správně sjednocuje požadavky pro budovy kolaudované před a po roce 2000, protože pro toto rozdělení již není důvod. Bohužel však tyto požadavky sjednocuje na úrovni HORŠÍ požární bezpečnosti. Důvody pro toto sjednocení poskytlo zejména Sdružení výrobců polystyrenu a podle AVMI jsou zavádějící.

 

Podstatu diskuse vystihuje tabulka níže, která zjednodušeným způsobem ukazuje, jaké požadavky na vnější zateplení budov platí dnes, jaké změny navrhuje v revizi normy ing. Boháč, a jaké změny navrhuje AVMI.

 

Vysvětlivky: V diskutovaných návrzích se objevují následující tři typy KZS z pohledu požární bezpečnosti, které v tomto dokumentu označujeme jako:

  • „Bez požadavku“: na systém ETICS není kladen žádný požadavek z hlediska třídy reakce na oheň,

  • „B/E“: ETICS jako systém musí být klasifikován třídou reakce na oheň alespoň B a tepelný izolant musí být třídy reakce na oheň alespoň E,

  • „A1-2“: systém ETICS s třídou reakce na oheň A1 nebo A2.

     

     

     

     

Přínosy návrhu ing. Boháče
  • Návrh odstraňuje několik výškových „pásem“ v rámci jedné budovy. Nyní se budova kategorizuje pouze dle výšky a na celou fasádu se aplikuje jeden požadavek, jak je to běžné ve světě.

  • V prvním návrhu byl obsažen správný princip zavedení požárních bariér i v budovách do 12m, tedy až pětipatrové budovy. To už je z hlediska případné evakuace náročná operace a vyšší požadavky na požární bezpečnost jsou proto u takových budov zcela na místě. Bohužel tento prvek byl z druhé verze zase odstraněn.

  • Požární bariéry nyní mají obepínat celou budovu, nikoli být jen nad okny. To je zcela jistě správný krok, který např. zabrání snadnému šíření požáru po celé výšce objektu po štítové stěně bez oken. Podobný trend nových požárních bariér okolo celé budovy vykazuje i nová regulace v Německu. Tento princip také značně zjednodušuje provedení KZS a eliminuje případné chyby při jeho realizaci.

  • Návrh je v oblasti požárních bariér technologicky neutrální, tedy umožňuje vývoj nových řešení, která projdou zkouškou. Zároveň však umožňuje standardní řešení pomocí pásů A1-2 bez nákladného zkoušení, kdy navíc existují vážné pochybnosti o tom, že uvedená zkouška neodpovídá reálnému požáru (výkon hořáku 100kW, přičemž reálný požár může mít výkon deseti a více násobný)

 

Problémy návrhu ing. Boháče
  • Zásadním problémem návrhu je, že zachovává hranici 22,5 m, která byla uměle vytvořena a vložena do normy na začátku tisíciletí kvůli ekonomické, nikoli technické argumentaci (nutnost umožnit levnější zateplení pomocí EPS pro panelové domy). Tato argumentace již v dnešní době není relevantní.

  • Sjednocením požadavků na horší úrovni dochází k tomu, že nově postavené budovy, které jsou 15 let zateplovány podle přísnějších kritérií (tedy od 12m kompletně A1-2) najednou budou tuto hranici mít posunutou téměř na dvojnásobek. Dojde tím k tomu, že požadavky na požární bezpečnost budov se bezdůvodně sníží, což je v Evropě bezprecedentní krok.

  • Na stranně vyšší bezpečnosti bychom měli být i z toho důvodu, že ne vždy je možné se včas dostat na nástupní plochu pro hašení požáru (špatně průjezdné silnice, špatně zaparkovaná auta, nepřístupné fasády atd.).

 

Návrh řešení AVMI
  • Přízemní (příp. dvoupatrové budovy) se snadnou evakuací ponechat bez požadavku – včetně celého segmentu rodinných domů.

  • Budovy do 12 metrů doporučujeme opatřit průběžnými bariérami nad okny, jak bylo navrhováno v prvním návrhu.

  • Budovy nad 12 metrů zateplovat pouze systémem A1-2. Tím by došlo ke sjednocení.

  • Jak ukazuje graf níže (sestaveno z čísel ČSÚ – SLDB 2011 a údajů CZB ohledně roční produkce ETICS), z celkového ročního objemu zateplovaných fasád na obytných budovách je:

    • přes 85 % objemu fasád na budovách požární výšky do 12 m,

    • 11 % objemu fasád na budovách v rozmezí 12-22,5 m požární výšky,

    • necelá 4 % fasád na budovách výšky 22,5 m a vyšší.

  • Celá problematika požárních bariér nad okny se tedy týká jen cca desetiny zateplovaných ploch. Obavy z nadměrné přísnosti, významných dopadů do trhu, či masivního zdražení jsou tedy nejen technicky irelevantní, ale i mylné.

     

     

     

     

     

     

     

     

     

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejlepší příspěvky

Toxicita kouře izolačních materiálů: některé při požáru produkují smrtící koktejl jedů

1/10
Please reload

Nejnovější příspěvky
Please reload

Následujte nás
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square